Tento článek nebude o nějakých hard core technikách v affiliatu. Je to spíš úvaha nad tím, jak se dá o propagaci přemýšlet. Aby jsem začal od začátku. Na tvorbě stránek a affiliatu miluji i to, že i když zrovna něco “fyzicky” netvořím, tak i tak na věci mohu pracovat. V hlavě si střádám plány, myšlenky,  všímám si jak to dělají jinde, jak to dělají v offlinu.

Například na jaře jsem byl jsem lyžovat  ve Francii. Kromě lyžováni jsem sledoval propagační materiály, koukal na stránky místních restaurací a míst a všímal, všímal jsem si formy, UX atp… . Nebo když běžím, tak studuji reklamu po plotech, bilboardy. Přemýšlím nad tím jak věci posunout, upravit vylepšit. A sem tam vidím zajímavé věci.

Tak například hodně zajímavě pracují s reklamou u Lidlu, nedávno  mezi lidmi rezonovalo, že lidé mají v Lidlu dobrý plat. Tak schválně mrkněte na tento billboard, který je snad na každém Lidlu.

Všichni vidí například na náš region a na prodavačku určitě krásných 22050,- Kč. Jenže on ten plat je nástupní 20417,- Kč viz menší číslo a toto je plat až po  dvou letech. Když vezmu současný růst platů v současné době 1Q/2017 je meziroční nárust o 5,3%  (Zdroj)Tak to finální číslo u Lidlu není takový zázrak jak se propaguje, protože nárust za dva roky je o 8% a to jsem nepočítal ani to, že druhý rok by nárust byl z většího základu. Kdyby byl zachován průměrný roční růst 5,3% tak by to velké číslo s kterým se Lidl chlubil mělo být  22638,- Pokud by byl u Lidlu průměrný růst jak celorepublikový růst. Nemluvě o tom, že nárust platu je u většiny firem v lednu a paní prodavačka nejspíš nastoupí někdy v průběhu roku, takže po dvou letech u ní bude někdy jindy.

Tím nechci tvrdit že plat prodavačky v Lidlu není malý a i růst je nemalý. Jen jsem chtěl ukázat, jak pěkně někdy ten marketnig maže med.

A protože se blíží volby, tak nás čekají tyto triky a klamy hlavně na politickém kolbišti. Už jsem moc zvědavy na ty osekané grafy, míchaní procent a absolutních čísel. Člověk musí být pořád ve střehu. Aby náhodou nedostal něco zadarmo, nebo lepšího 🙂 .

A co vy všeho jste si v reklamě nedávno všimli, co Vás zaujalo?

Zrovna jsem si ze schránky přinesl únorový Forbes. Než jej rozbalím, tak se chci ještě vrátit k tomu lednovému. V lednovém Forbesu byl po dlouhé době rozhovor s Ivo Lukačovičem majitelem Seznamu. Moc jsem se na rozhovor těšil. Seznamu fandím a fandit budu i nadále.  Nemá cenu lidem co čtou tento blog Seznam a jeho stránkách víc popisovat. Každý je známe a víme co dělají. A mnoho čechů je na to hrda, že právě u nás je taková firma, která konkuruje Google. Proto jsem se moc těšil na rozhovor,v kterém se konečně dovím co plánují u Seznamu.

potenciál

To že se rozhovor točil kolem jiných projektů od Lukačoviče chápu, nechtěl o Seznamu moc mluvit. Ale po přečtení rozhovoru jsem byl  smutný. Na to jaké má Seznam příjmy a jak je Ivo chytrý, tak jsem z rozhovoru nevyčetl jedinou snahu firmy o zahraniční expanzi. Snad jen malá zmínka, že mapy.cz mají opravdu pěkné a že by se s nimi někdy chtěli do světa pustit. Na to jaký má Seznam kapitál tak to jsou žalostně malé ambice. Majitel si hraje s malou appkou Windytv.cz a to je vše. Takže vlastně know how, která firma má jde vniveč. To si myslím že českému ibizzu víc pomáhají kluci z Mitonu, Rockeway a další různé eshopy Notino, Alza, startupy v čele s Kiwi.com atd… . Škoda že vlajková loď českého internetu jen šlape domácí rybníček. Určitě by se do světa čechům líp expandovalo s velkou vlajkovou lodí, kterou mohl Seznam být. Přitom umění prodávat v cizině je dle mého pro náš stát tím nejdůležitějším.

 

Budou samořídící auta krok kupředu?

Včera jsme šli s Haničkou jednu z našich oblíbených turistických tras v Beskydech. Autem zajedem na okraj obce Čeladná a tam kolem Kněhyně, přes magický Čertův mlýn dojdeme na malebné Pustevny. Potom jdeme po běžkařské trase (po sněhu nebyla ani památka, stopu by jsme neničili) k Martiňáku, kde během druhé světové války působili ve velkém partyzáni a potom sestoupíme do údolí Podolánek a zde nás čeká návrat k autu, což je nejméně záživná část. Ne že by zde nebyla nádherná příroda a nebylo se na co koukat, ale přeci jen je to 22-26 km naši tůry a většinou jej jdeme už za tmy či šera. Při polykání posledních kilometrů, kdy jsme si už pověděli vše a já se po x té v tématech a historkách opakoval. Jsem nadhodil nové téma: Možná si za deset let budeme moci přivolat naše auto a nebudeme muset tyto 4 kilometry šlapat. Technologie, kdy auta budou samy řídit se posouvají skokově kupředu a firma, která první zvládne tuto technologii nebude s ničím váhat a produkt pošle rychle na trh. Tím pádem pokud budou auta samy řídit, pak budou moci i samy někde přijet.

Na jednu strana to bude skvělá výhoda a pokrok. Na druhou stranu, dokáži si představit co to udělá s lidstvem. Teď mnoho lidí nepije alkohol z důvodu, že bude řídit. Teď jim tato stopka zmizí. Lidé se musí naučit dopravní předpisy, aby mohli řídit, což pak užijí jako chodci i jako cyklisté. Na mnohem víc lidí nebude  kladen tlak se tyto pravidla učit, tzn. budou mít další důvod v učení zakrnět a nerozvíjet se.  Další věc o kterou nejspíš lidstvo přijde, je jedna z možností sdružovat se a bavit se. Během jízdy autem se vedou často pěkné rozhovory, alespoň jej vedou spolujezdci mezi sebou. V budoucnosti bude moci autem vyrazit každý inviduálně. Rodina se nebude muset spoléhat na řidiče. Zkrátka auto bude pendlovat mezi členy rodiny. A nejspíš přijdeme o mnoho dalších věcí, na které jsem zatím nepřišel. Tak je otázka, zdali autořízení bude pro lidstvo takovým přínosem. Pro prodejce nových aut určitě.

 

 

proč náš národ nebohatne

Před dvěma dny byl 17. listopad a nikde na internetu jsem letos nepostřehl žádné úvahy nad tím, kde se coby národ ubíráme. Články z toho dne se točili kolem teroristů, uprchlíků, nebo našeho Zemana, či demokracie. Popřípadě se vzpomínalo na to co se v minulosti povedlo a co ne. Celkem chápu že ve společnosti chybí vůle. Ekonomika solidně roste, proti zbytku evropy jsme klidnou spořádanou zemí, i v porovnáni se státy V4 máme normální politiky. Platy se začaly zvedat a i ten státní dluh díky růstu ekonomiky procentuálně k HDP klesá. Jenže tímto poklidným a spokojeným životem se stále ne a ne přiblížit k úrovni západního blahobytu.

Vždy si kladu otázku, proč to u nás nejde. Vždyť máme plno schopných a chytrých lidí. Já osobně to vidím, že je to díky následujícímu. Hlavní důvod vidím samozřejmě v bývalém režimu. Teď pominu, že naši zemi ekonomicky rozvrátili. Hlavní problém vidím v přetrhání rodinných tradic co se týče majetků a bohatství. Já si totiž myslím, že naši zemi chybí nějaká větší střední bohatá třída. Mám na mysli lidi co vlastní nějakou malou firmu a tu pomalu rozvíjí. Ono nějakou střední třídu zde máme, ale část ji tvoří lidé co se v restituci dostali k majetku, ale neví, nebo nechtěli s ním nakládat tak jak jejich předci. Takže za prodané pozemky, domy, továrny si pořídili pěkné bydlení, auta, dovolené. Ale nic nevybudovali. Pak tu jsou lidé co po revoluci byli u informací. Ti jsou dosti podobní již zmíňované první skupině.  Pak samozřejmě ti vytoužení podnikatelé. Ale těch je málo.

Dle mého je plno lidí, kteří jsou chytří a schopní, jenže ti než riskovat ve vlastním podnikáním si najdou nějaké dobře placené místo, často u zahraničních firmy, které platí lépe než česká firma. A schopný člověk vytváří peníze pro cizince, kteří si zisky vyvádějí z naší republiky ven. A co dělají politici, ti tyto firmy dotují investičními pobídkami. Ví že  lidi jsou rádi za práci. Mohou si tím realizovat své sny o krásném bydlení, dovolené. Ale u toho většinou končí. Nicméně jsou spokojeni, tzn. jsou spokojeni se svými politiky a nějaké větší požadavky na ně nekladou. Takže se tato situace líbí většině lidí. Tedy až do chvíle, kdy jedou na vysněnou dovolenou do zahraničí a tam zjistí, že si nemohou dovolit to či ono. Protože za peníze, které v práci vydělali zahraniční firmě si užívá právě zahraniční turista. V minulosti, ale i na západě je to dle mého jiné. Středně bohaté rodiny, často své podnikáni převádí z otce na syna a schopný syn tak nekončí v velkých firmách, ale rozvíjí rodinnou firmu, nebo má kapitál na rozjetí svého podnikání.

Proto je mi smutno, že dalších minimálně 6 let nedojde ke změně. Součastná vláda pokračuje v lákaní zahraničních firem. A vítěz příštích volem ANO nejspíš nebude mít taky žádnou snahu podporovat podnikatelské prostředí. Kdyby o to měla zájem, tak by už konala. Přitom od ANO jsem si sliboval celkem dost. Nejvíc jsem se těšil na fórum a diskuzi o směřování a rozvoji naší země, kterou pan Babiš ohlašoval že uspořáda. A pravice, ta pořád jen proti něčemu zbrojí, ale že by přišla s ucelenou vizí, na několik let dopředu, to ne. Pořád v té naši zemi jen něco upravujeme a regulujeme. Popřípadě kopírujeme, něco co už funguje v zahraničí. Ale u kopírovaní platí to, že to přebíráme s několikaletým zpožděním. Protože tam už to realizovali a používají.

 

Na co se můžete těšit

Můj blog není úzce specializován na jedno téma. Budu psát o podnikání na internetu, hlavně o affiliatu, ale nejen o něm. Dále si zde přečtete mé příspěvky o cestování, běhání. Taky zde budu šířit můj pohled na svět, zkrátka takový správný mišmaš, však uvidíte. Ti kdo znají můj starý blog tak ví.

Proč nový blog?

Můj starý blog mojeokoli.cz ,  zaspamoval po odebráni captchy komentářový spam a já

1. nedokáži snadno smazat onen spam, mažu jej pomalu přes MySql, ale při tom množství to bude na dlouho.

2. nevím jak v stařičkém redakčním systému znovu Captchu nastavit, změnila se mi totiž adresa na kořenový adresář v hostingu, na kterou jsem měl instalaci nastavenou

Proto jsem přešel po cca 6 letech a 372 příspěvcích na nový redakční systém. Všemi opěvovaný WordPress.

Proč píši a chci psát blog

V poslední době jsem si kladl otázku mám začít s novým blogem, nebo ne? Přeci jen, blog mi ze stránek které mám na první pohled vydělává skoro nejméně. Tak proč ztrácet čas něčím co nevydělává.  Jenže na druhý pohled tomu tak není. Některé komentáře na starém blogu mě posunuly kupředu. Publikum, které mě sleduje ať už na blogu, tak na Twittru má taky svou hodnotu. Záměry, které jsem plánoval a zveřejnil na blogu jsem spíš realizoval, nebo taky nerealizoval, když mi to někdo v komentářích vymluvil. Tak jak mají příspěvky přínos pro mě, tak si myslím, že mohou pomoci i jiným. A já rád pomáhám těm kdo chtějí naslouchat. V poslední době se objevily  další možné kanály monetizac,  mám na mysli získavání podpartnerů u některých affilů.

Něco o mě pro lidi co mě neznají 

Mám 35 let, jsem ročník 1980. Aktualně bydlím v Ostravě. Jsem šťastně ženat, bezdětný. Pracuji ve firmě, která centrálné vytápí město Frýdek-Místek a to na úseku měření a regulace. Při tom na vedlejší činnost podnikám. Snažím se budovat stránkové portfolio, které vydělává na affiliatu a PPC.  Návštěvnost čistě získávám ze SERPu (vyhledávačů). Výhoda této cesty je ta, že pokud pracuji v práci, cestuji, nemám chuť, tak se mému podnikáni nemusím věnovat a portfólio webu funguje. Jen se to s nečiností nesmí přehánět, určitě nebuduji pasivní příjem. Mé weby se věnují třem hlavním tématům dárkovým webům, cestovním webům a v poslední době parfémům. Více se o mých stránkách rozepíši v nějakém dalším postu.

Rád běhám, sportuji. S manželkou aktivně cestujeme, chodíme po horách …

Moje cíle

Šťastný rodinný život.

Zvyšovat své příjmy, aby jsem do budoucna lépe zajistil mou rodinu. Samozřejmě s tím je spjato vše další jako víc cestovat, postavit dům atd…

Další důležitý cíl je udržovat se ve fyzické kondici, je mi jasné že v mých letech muži tatinkovatí a to se budu snažit odvrátit, ať už běháním, tak i dalším sportem a pohybem.

Nezpohodlnět, osobně růst všemi směry.

Přeji Vám inspirativní čtení

Kamil Staš