Vzpomínám na mé první setkání s Vlastní cestou. Bylo to na horské chatě Sůlov na Bílém kříži v Beskydech. Do této chaty chodíme celkem často, jeden z důvodu je ten, že tam obsluhuje můj bratranec, další je ten, že je často na naši běžkařské či turistické trese. Po objednání, popovídaní si s bratrancem mě zaujal časopis Vlastní cestou. Na chvíli jsem si ho prolistoval a nadpisy článků mě tehdy hodně nadchly, nechtěl jsem být nezdvořilý a proto jsem časopis se smutkem odložil a věnoval se Haničce a bratranci. Bratranec (Michal) mi tehdy povídal, že jde o časopis od pivovaru Bernard a že jej zasílá zdarma. Moc jsem tomu nevěřil, myslel jsem si, že jej dostávají jen odběratelé, šlo totiž opravdu o zajímavé články, reklamy bylo poskromnu,. Vše bylo krásně zpracováno, na kvalitním papíře. Ale nedalo mi to a doma jsem vyplnil žádost o zasílaní Vlastní cesty. Za nějakou dobu mi  došel časopis domů. V pěkné obálce, která se nevlezla do schránky jsem našel nové číslo a každý čtvrt rok mi příjde další.

V časopise je rozhovor s úspěšným podnikatelem (poslední rozhovor je James A. Cusumanem, američanem který žije u nás, napsal několik knih a hlavně vlastní a provozuje Chateau Mcely), povídka, fotky z výstavy. Nějaké povídaní z cest, nebo o zajímavých místech. Rozhovory se zajímavými lidmi. Zkrátka dobré čtení a reklamy je mnohem méně, než v časopisech za které platíme. Celé je to v takovém optimistickém duchu, ala všem známý Forbes. Tím chci na tento skvělý počin od Bernarda upozornit a doporučit jej i Vám. Objednat si jej můžete  ZDE. Jsou tam i všechny předchozí čísla.

 

Jedinou nevýhodu Vlastní cesty vidím v jeho formántu. Když mě zastihne pošťačka doma, tak jej dostanu do ruky, což je super. Je to takové osobní předání, ne jen vhození dalšího “letáku” do schránky. Ale když doma nejsem, tak pro něj musím na poštu. Nestěžuji si, protože to rád kvůli tomu co dostanu udělám. Jen upozorňuji co Vás může potkat.