V posledních týdnech nechávám děti (8 ,6 ,4 roky), aby si řekli co by chtěli v pohádce a pohádku nechám vygenerovat Groka. Umělou inteligenci od Muska na X-ku. Jejich požadavky zapíši na mobilu v X-ku (Twitteru) a pak jim pohádku přečtu. Není to dokonalé, ale vidím v tom několik pozitivních věcí.
Když máte tři děti a každý večer čtete jednu, dvě někdy i tři pohádky, pak se vám stane i když máte poměrně dost knížek, že ty pohádky čtete pořád dokola. Máte možnost půjčovat si knížky v knihovně … . Naštěsti v posledních měsících tu máme novou možnost nechat ji napsat umělou inteligenci. Co je na tom skvělé je to, že děti si mohou sami říct co by v pohádce chtěli mít a tím pádem je nutím vymýšlet příběh a prompty. Z počátku to byly jednoduché požadavky. Ale v poslední době po nich chci složitější zadání. Někdy nechám zadání na jednom, jindy má povolen každý dvě tři přání. A tu je zajímavé jak si budoucí pohádku ohýbají na svou stranu. Nejmladší dcera chce skoro v každé pohádce miminka (tam té kreativity tolik ještě není), ale starší sourozenci už vymýšlejí zajímavé prompty (zadání) a ohýbají přání pohádky na svou stranu. Grok vygeneruje pohádku, která má solidní děj. A já jsem rád že se děti učí zadávat prompty, ale i to že si vymýšlejí nástin děje. Určitě se jim to bude v budoucnu hodit.
Samozřejmě čteme dětem i pohádky z knížek. Ale toto je zajímavé zpestření.
Naše jednodušší zadání vypadají třeba takto:
Ahoj Groku, mohl by jsi mi prosím napsat pohádku. V pohádce bude městečko Boříkov, v které žijí jen Elišky. Slaví se tam vánoce. Problém je že jedna Eliška zapomněla na vánoční stromek. Takže jej shání. Vše v českých tradicích.
To že to má být v českých tradicích jsem raději dodal já. Mimoto mé děti se jmenují Eliška, Bořík (Bořivoj) a nejmladší Doubravka. Ta zatím chce v každé pohádce miminka, ale to se určitě časem změní.
Bylo nebylo, v malebném městečku Boříkově, ukrytém mezi zasněženými kopci Českého lesa, žily jen samé Elišky. Každá Eliška byla jiná – Eliška Veselá, která celý den zpívala koledy, Eliška Moudrá, co znala všechny staré recepty na vánoční cukroví, Eliška Šikovná, která tkala krásné ubrusy, a mnoho dalších. V Boříkově se Vánoce slavily podle starých českých tradic: domy voněly vanilkovými rohlíčky a lineckým pečivem, na stolech se smažil kapr s bramborovým salátem a večer se čekalo na zvoneček Ježíška, který přinášel dárky pod krásně nazdobený stromek.Jednoho prosincového večera, když adventní věnec na stolech již hořel čtvrtou svíčkou, se Eliška Zapomnětlivá probudila s hrůzou. “Ach jo, já jsem zapomněla na vánoční stromek!” zvolala. Všude v Boříkově už stály krásné jedličky, ozdobené skleněnými baňkami, červenými jablky a slaměnými ozdobami. Ale u Elišky Zapomnětlivé byl obývací pokoj prázdný jako po vánoční bouři. “Co teď? Ježíšek přijde a nebude mít kam dát dárky!” řekla si a rychle si oblékla teplý kabát, červenou čepici a vyrazila do noci shánět stromek.První, koho potkala, byla Eliška Veselá, která právě zpívala “Narodil se Kristus Pán” u adventního kalendáře. “Eliško Zapomnětlivá, co tě trápí?” zeptala se. “Zapomněla jsem na stromek! Kde ho teď seženu?” Eliška Veselá se zasmála: “Pojď se mnou do lesa, ale nejprve si vezmeme koš s vánočním cukrovím. Podle tradice musíme nechat něco pro lesní zvířátka, aby nám pomohla.” Společně se vydaly po zasněžené cestě, kde voněl chvoj a sníh křupal pod nohama.V lese se setkaly s Eliškou Moudrou, která sbírala šišky na ozdoby. “Ahoj, přítelkyně! Hledáte stromek? Vzpomeňte si na naši tradici – stromek musí být zelený a rovný, jako ten, co roste u starého dubu. Ale pozor, musíte ho poprosit o dovolení, jinak nebude šťastný.” Elišky tři společně došly k dubu, kde stála krásná jedlička. Eliška Zapomnětlivá ji zdvořile poprosila: “Milá jedličko, dovol, abys mi letos udělala radost pod stromečkem.” A najednou, jako by se stalo kouzlo, jedlička se lehce naklonila, jako by souhlasila.Cestou zpátky do Boříkova potkaly Elišku Šikovnou, která jim pomohla stromek nazdobit. Společně pověsily skleněné baňky, co se třpytily jako hvězdy, přidali červené stuhy a na vrchol umístily betlémskou hvězdu. Doma u Elišky Zapomnětlivé se pak sešly všechny Elišky z městečka. Pečely perníčky, zpívaly “Půjdem spolu do Betléma” a čekaly na Ježíška. Když zazvonil zvoneček, pod stromkem se objevily dárky – teplé ponožky, knihy s pohádkami a spousta radosti.Od té doby Eliška Zapomnětlivá nikdy nezapomněla, že Vánoce jsou o přátelství a tradicích. A v Boříkově se dodnes vypráví, jak jedna zapomnětlivá Eliška díky pomoci ostatních zažila ty nejkrásnější Vánoce. A žily šťastně až do příštích Vánoc. Konec. Grok vygeneruje třeba toto
Na konci textu se zeptá, zdali má něco víc rozvinout, nakreslit obrázek, nebo udělat text vtipný atd… .
Vím děj není složitý, ale to se dá ohýbat složitějším zadáním.