Před dvěma dny byl 17. listopad a nikde na internetu jsem letos nepostřehl žádné úvahy nad tím, kde se coby národ ubíráme. Články z toho dne se točili kolem teroristů, uprchlíků, nebo našeho Zemana, či demokracie. Popřípadě se vzpomínalo na to co se v minulosti povedlo a co ne. Celkem chápu že ve společnosti chybí vůle. Ekonomika solidně roste, proti zbytku evropy jsme klidnou spořádanou zemí, i v porovnáni se státy V4 máme normální politiky. Platy se začaly zvedat a i ten státní dluh díky růstu ekonomiky procentuálně k HDP klesá. Jenže tímto poklidným a spokojeným životem se stále ne a ne přiblížit k úrovni západního blahobytu.
Vždy si kladu otázku, proč to u nás nejde. Vždyť máme plno schopných a chytrých lidí. Já osobně to vidím, že je to díky následujícímu. Hlavní důvod vidím samozřejmě v bývalém režimu. Teď pominu, že naši zemi ekonomicky rozvrátili. Hlavní problém vidím v přetrhání rodinných tradic co se týče majetků a bohatství. Já si totiž myslím, že naši zemi chybí nějaká větší střední bohatá třída. Mám na mysli lidi co vlastní nějakou malou firmu a tu pomalu rozvíjí. Ono nějakou střední třídu zde máme, ale část ji tvoří lidé co se v restituci dostali k majetku, ale neví, nebo nechtěli s ním nakládat tak jak jejich předci. Takže za prodané pozemky, domy, továrny si pořídili pěkné bydlení, auta, dovolené. Ale nic nevybudovali. Pak tu jsou lidé co po revoluci byli u informací. Ti jsou dosti podobní již zmíňované první skupině. Pak samozřejmě ti vytoužení podnikatelé. Ale těch je málo.
Dle mého je plno lidí, kteří jsou chytří a schopní, jenže ti než riskovat ve vlastním podnikáním si najdou nějaké dobře placené místo, často u zahraničních firmy, které platí lépe než česká firma. A schopný člověk vytváří peníze pro cizince, kteří si zisky vyvádějí z naší republiky ven. A co dělají politici, ti tyto firmy dotují investičními pobídkami. Ví že lidi jsou rádi za práci. Mohou si tím realizovat své sny o krásném bydlení, dovolené. Ale u toho většinou končí. Nicméně jsou spokojeni, tzn. jsou spokojeni se svými politiky a nějaké větší požadavky na ně nekladou. Takže se tato situace líbí většině lidí. Tedy až do chvíle, kdy jedou na vysněnou dovolenou do zahraničí a tam zjistí, že si nemohou dovolit to či ono. Protože za peníze, které v práci vydělali zahraniční firmě si užívá právě zahraniční turista. V minulosti, ale i na západě je to dle mého jiné. Středně bohaté rodiny, často své podnikáni převádí z otce na syna a schopný syn tak nekončí v velkých firmách, ale rozvíjí rodinnou firmu, nebo má kapitál na rozjetí svého podnikání.
Proto je mi smutno, že dalších minimálně 6 let nedojde ke změně. Součastná vláda pokračuje v lákaní zahraničních firem. A vítěz příštích volem ANO nejspíš nebude mít taky žádnou snahu podporovat podnikatelské prostředí. Kdyby o to měla zájem, tak by už konala. Přitom od ANO jsem si sliboval celkem dost. Nejvíc jsem se těšil na fórum a diskuzi o směřování a rozvoji naší země, kterou pan Babiš ohlašoval že uspořáda. A pravice, ta pořád jen proti něčemu zbrojí, ale že by přišla s ucelenou vizí, na několik let dopředu, to ne. Pořád v té naši zemi jen něco upravujeme a regulujeme. Popřípadě kopírujeme, něco co už funguje v zahraničí. Ale u kopírovaní platí to, že to přebíráme s několikaletým zpožděním. Protože tam už to realizovali a používají.