proč nevěřím Bitcoinu

Povahou jsem geek´. Vždy rád sleduji novinky, ale málokdy jsem early adopter. Ani fanda top modelů. Třeba u telefonu mi stačí že umí telefonovat, obstojně fotit, mohu přes něj na internet. A že mobil není zrovna TOP mě netrápí. To píši na úvod tohoto článku. O Bitcoinu a kryptoměnách jsem slyšel určitě dřív než většina populace, ale nikdy jsem nedospěl k rozhodnutí si některou pořídit. Je mi jasné, že mé okolí hlavně na Twitteru číší nadšením z BTC. A tento článek je může popudit. Ale svůj názor zde musím sdělit a třeba mě někdo přesvědčí k změně názoru.

Plně chápu ekonomické argumenty proč BTC má být tak úžasný. Sledovaní ekonomiky je můj koníček již desítky let, takže jsem ty argumenty novodobých propagátorů kryptoměny nemusel studovat.

Osobně si ale myslím, že BTC je ponzi systém, který zatím jede. Ale nemusí tomu tak být. Velkou část vlastní pár jedinců, další nemalou část lidé kteří nemají v plánu hned tak BTC prodávat protože na něm chtějí zbohatnout. Takže je jasné, že nabídka je v této chvíli menší než poptávka, takže cena roste, ale co se stane až se něco ve světě stane. Spadne to. A klidně to může být vysoká inflace. Která se na nás hrne. Nadšenci do BTC zrovna inflací rádi zmiňují, že v BTC ji přečkají a ještě vydělají. Ale dokáži si představit situaci, kdy díky inflaci, green dealu lidem začnou chybět peníze a začnou své BTC prodávat, aby nepřišli o svůj standart a zrovna v tu chvíli ta hodnota BTC může začít povážlivě padat.

Další oblíbený argument nadšenců do BTC je že si tak šetří na důchod, nebo FIRE život v budoucí světové měně. Pominu-li fakt že za deset dvacet let se může objevit cokoliv jiného, tak současní mladí nemůžou počítat s tím že generace po nich bude chtít platit jejich důchody dobrovolným nákupem jejich předražených “aktiv” (BTC) to by museli být k tomu donuceni. My si taky nekupujeme některé modly našich dědečků. Některé sbírky známek byly taky hodnotné.

Někdo zase rád tvrdí, že do BTC šel ten či onen investor či miliardář. Ale jak investoři, tak miliardáři jdou do něčeho z důvodu maximalizovat zisk a BTC zrovna nějaký rok roste a nejspíš poroste tak proč by do něj nešli a když jej mají tak jej začnou propagovat jak všichni majitelé, protože je to v jejich zájmu.

Možná jsem jen pesimista, ale raději budu mít rodinné investice v akciích (podílech firem). Firmy něco vlastní, něco produkují. Než to mít v BTC či jiné úžasné kryptoměně. Možná si díky tomu nechám ujít možnost něco vydělat, ale já tomu opravdu nevěřím. A pochybuji že předchozí generace a budoucí generace si nechají beztrestně vzít svůj kapitál, který za svůj život budovali a budou vytvářet a přesunou je k lidem co si myslí že mají svou pravdu. To nemůže klapnout.

Nikoho od investice do BTC neodrazuji. Držím Vám všem palce.

Taky jsem přišli o dodavatele energií

Psal jsem a sliboval pravidelné články, jenže přibily další starosti. Takže času ještě víc ubylo.

Jeden z problémů který jsme museli řešit je ten, že jsme přišli o dodavatele energií a spadli jsme k DPI dodavatelům. Plyn a elektřinu jsme měli od března 2021 od Skautské energie, tedy přesněji od Kolibřík energie, kteří Skautům dodávali. Cenu jsme měli fixovanou do konce roku 2022. Takže růst cen plynu a elektřiny, který jsem pozoroval nás nechával klidným. Myslím si že až na zlomek lidí nikdo netušil jak Bohemia Energy, nebo Kolibřík fungují. Ale pár dnů po krachu BE jsme se to dozvěděli.

Začal jsem horečně hledat možnost kde nově zafixovat energii. Jenomže všichni dodavatelé zákonitě zdražili ceníky. Což plně chápu. Ale co se mi nelíbilo je že většinou nabízeli jen 3 letý fix. Protože je dost pravděpodobný tento scénař.

Nakonec jsme tedy opět zůstali u Skautské energie a to jejich nabídky od Pražské plynárenské. A to z důvodu, že u skautů snad máme fix do konce roku 2022 tzn. cca 13 měsíců a pak se budeme rozhodovat co dál. Pokud bude Skautská energie chovat tak jak v minulosti, tak v létě budeme znát ceny na další dva roky a budeme mít dost času řešit případný přechod jinam, nebo u nich zůstat.

My jsme naštěstí od DPI nedostali šílené zálohy, protože spotřebu nám napočítali z jinačí spotřeby, než kterou reálně budeme mít a Kolibřík dle všeho vratí přeplatky. Takže nás čekají dražší zálohy, ale nic co by jsme nezvládli. Ale přemýšlel jsme jak by měl stát rychle pomoci lidem, kteří teď budou mít problémy a myslím si že jediná cesta je půjčit jim na nějaké výrazně vyšší zálohy, zaručila by se za to třeba Rozvojová banka. Půjčky by poskytly komerční banky a pak s klidnější hlavou by problém řešila nová vláda. Lidí kterým hrozí chudoba a exekuce bude obrovské množství. Nebude to problém jen lidí kteří jsou u DPI teď. Drahá energie doběhne časem všechny. Ne všichni fixovaní u správných dodavatelů uzavírali fix letos v létě. Některým fix končí třeba teď. Myslí si, že letošní vánoční sezóna v obchodech bude mnohem slabší než loni a jeden z důvodu bude to, že lidé budou muset peníze vydávat na velké zálohy za energie.

Doufám že se ceny za plyn, který je pro naši domácnost klíčový (vaření, teplá voda, topení kondenzačním kotlem)klesnou. Osobně si myslím, že hlavní zdražení je kvůli nátlaku Ruska na zprovoznění North Streamu 2 a prázdných zásobníků v západní Evropě a taky věřím že se Evropa vzpamatuje co se týče rychlosti v Green dealu a nebude ze dne na den uzavírat své elektrárny a těžbu plynu. Do toho bude promlouvat ještě větší tlak na rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a zateplování. Tzn. menší spotřebě plynu. (i když je pravda že nejlepší záložní zdroje energie jsou nejspíš plynové elektrárny)

Toto jsou mé úvahy, které nemusí vyjít a příští rok se budu bít do hlavy že jsem to nefixoval na tři roky. Ale možná taky ne. Uvidíme.

Doba Covidová a mé postřehy k této době

Prvně jsem chtěl psát o čistě mém názoru na virus covid a opatření, které se kolem něho děje. Ale nakonec kromě pár mých postřehů a tipů se zkusím rozepsat asi o úplně něčem jiném, než v dnešní době všichni v mediích slyšíme.

V minulosti jsem vždy s nadsázkou děkoval za každý den, kdy má lidstvo k dobru a může v klidu bádat a rozvíjet se než k nám dorazí mimozemšťani a my se budeme muset společně těmto mimozemšťanům bránit. Samozřejmě bylo mi jasné, samozřejmě toto bylo takové romantické snění, kde bylo jasné jak by to dopadlo. Pokud by k nám přijeli mimozemšťani kteří zvládají mezihvězdný přesun a chtěli nám ublížit, tak by jsme neměli šanci. A osobně si myslím, že pokud by byli tak technologicky vyspělí v cestování, tak by nás raději pozorovali a čekali co vymyslíme my. Ale o tom jsem psát nechtěl. Nicméně jsem netušil, že lidstvo takový nepřítel navštíví brzo a bude proti němu bojovat celé lidstvo.

A taky jsem netušil že to bude takový chaos.

Vždyť měsíce před tím plánovala EU svůj zelený deal. Čína svou hedvábnou stezku a dokonalé sledování svých lidí (to se ji možná povedlo umocnit). Amerika svou Amerika first. Edgoran své velké Turecko. Putin své další období u moci. Británie svůj brexit. A vše najednou muselo být odloženo i ti uprchlíci na Řecko Turecké hranici už nejspíš svůj sen na chvíli vzdali a přesunuli jej někde do budoucnosti. Všichni začali bojovat s virem. Během pár dnů zmizely všechny věci které jsme brali jako samozřejmost a dokonce mnoho států zavedlo věci, které byly u občanů měsíc nazpět nepředstavitelné. Koho by napadlo že se zavřou hranice, že bude zakázáno vycházet … . Kdyby to někdo v lednu vyprávěl, tak jej pošlete do Bohnic.

A najednou všichni bojujeme s virem, teď to nejsou hrdinné boje vojáků na frontě, či demonstrantů na barikádě. Dokonce jsem někde viděl vtip kde byl právě onen voják a na druhém obrázku muž s bříškem válející se na pohovce co zůstal doma, kde je oslavován jako novodobý zachránce. Je jasné že hlavní hrdinové jsou zdravotníci a personál v kritické infrastruktuře, hlavně ten ohrožený.

Ale o tom jsem taky psát nechtěl. Chtěl jsem zmínit hlavně toto.

Díky tomu že viru z počátku nikdo nic nevěděl a neví se toho o moc víc ani v dnešní době tak tu máme obrovský prostor pro spekulace a dezinformace, které se mezi námi šíří. Ještě k tomu přispívá to, že sociální kontakt je omezen, takže každý příjmá názory z médií, své sociální (politické) bubliny na sociálních sítích. Ale tyto názory a informace již dál neprobírá s Frantou na pivě, nebo s Žanetou při kávičce. Popřípadě s Josefem v práci. Tím pádem se společností šíří dle mého bludy, která když se člověk zamyslí jsou hned jen z logiky věci hloupost. Ale daří se jim velmi dobře, tak jak by se dařilo Covidu, kdyby nebyly karantény a opatření které jsou.

Jen pár příkladů z mého okolí.

Většina lidí to u nás již prodělala, ta letošní tvrdá chřipka byl covid, vždyť nikdy jsem tak těžce nestonal. Toto vyvrátí až plošné testování na protilátky, které se chystá, ale kdyby to byl covid, tak proč nebylo na ventilacích tisíce lidí. Nevím kdy u nás chřipková epidemie vrcholila, ale v únoru v jednom týdnu u nás bylo cca 2000 nemocných na 100 000 obyvatel tzn. 200 0000 nakažených chřipkou. K dnešnímu dni je aktuálně prokázaných nemocných na covid 5037 a hospitalizováno 412 (zdroj MZCR). Takže pokud máte doma školáka tak máte pro něj domácí úkol, kolik lidí by muselo být hospitalizováno při 200 000 nakažených. Pro ty kdo je nemá tak je to 16358. Tolik jich určitě v nemocnicích nebylo.

U chřipkařů by jsem ještě chvíli zůstal, protože mnoho lidí Covid zveličuje že to je jen chřipka a že by se to mělo pustit do populace a tu promořit. Tak rozhodně to jako chřipka není. Srovnávat úmrtnost se dá z mnoha zdrojů. Ale jen názorně v zimě 2017/2018 podlehlo chřipce či spíš “pomohla” k smrti 261 lidem (zdroj). A to si jí prošly řádově víc lidí než na covid, před kterým jsme zůstali v karanténě všichni. Nemluvě že chřipka je 1. ledna na startovní čáře v plné polní, kdežto Covidu 1. ledna nikdo nevěděl. Nejspíš nejlíp svůj názor zda je to podobné chřipce pozměnili lidé z víc zasažených oblastí. Dobře to zmiňovala včera na Radiožurnálu šéfka referenční laboratoře z Milána. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Ale to vše jsou věci na které selským rozumem jde přijít a myslím si, že právě hledání pravdy, možná jen aktuální je věc kterou by jsme v dnešní době měli pilovat. Doporučuji přečíst si skvělou knihu Faktomluva. V které Vás naučí dívat se na fakta jinou optikou než nám je servíruje ten, který potřebuje něco sdělením získat.

Ale zpět k Covidu. Co mě trošku děsí je promořování a rozvolňování opatření. Je mi jasné, že to jinak udělat, než postupně vše znovu rozjet. Ale promořovat se mi nechce. Z několika aktuálně známých důvodů.

Proč se nechci nechat promořit Covidem

  1. nemusím to přežít to je dost vážný případ
  2. pokud bude rozvolněno vše, tak můžu přežít, ale mnou nakažený člověk může umřít. Schválně vemte si do ruky telefonní seznam ve svém mobilu a škrtejte si cca co desátý kontakt, bez nějakého předsudku. Tak by to mohlo vypadat v lepším případě. Pokud ani to nestačilo a chceš se promořovat, tak zvedni telefon a zavolej svým starším rodičům či prarodičům, že už chceš normálně žít a proto nejspíš oni budou obětováni. Ale ty se potřebuješ promořit, aby jsi v létě mohl k moři. A když by umřel někdo v mém okolí a já věděl že ho nakazil, tak by jsem s tím musel těžce žít do budoucna
  3. vůbec se neví zdali se dá imunita na covid získat a na jak dlouho. Již se mnohokrát stalo, že covid dostal člověk znovu, nebo se v něm někde schoval.
  4. vůbec se neví o trvalých následcích které to přinese vašemu tělu, když covid přinesete vir se množí trháním buněk v plících. Dokáží se zregenerovat. Taky je nalezen v mužských varlatech a způsobuje neplodnost. Já mám dvě děti, ale ještě jedno chci a chci aby můj ani ne roční syn měl taky děti. Nejnověji vědci zjistili, že covid způsobuje i sráženiny v krvi. Proto občas v cizině někdo skolabuje doma, nebo na ulici.
  5. argument že umírají jen lidé před smrti nejnověji vyvrátili britští vědci, kteří proklamují zkrácení života o 10 let. viz
  6. mohu umřít na to že naše zdravotnictví, ani ekonomika nebude v době vrcholu promořování stíhat a už přeci jen mi není 20 let.
  7. atd …

Jak to vidím jak, jak bojovat s covidem

Vše kolem viru sleduji skoro od začátku, můj první tweet o viru byl 26.1. to je dávno před příchodem viru k nám. Ne že by jsem četl odborné vědecké články, ale sledují pár zdrojů o kterých si myslím, že dostupný obsah dobře filtrují a jsou dosti apolitičtí. Na Twitteru to jsou již zmíněný novinář Vojťech Gibš dále Stanislav Mihulka a vědec Omar Šerý.

Který právě dnes tweetl toto

A s tím se plně stotožňuji. Osobně si myslím že jediná cesta je maximální testování a vytěsňování viru do marginality s tím že tu pořád s námi je. Tzn. mít dobře rozjeté testování a karanténu. Klidně by jsem natvrdo zavedl lidé v karanténě půjdou do prázdných hotelů a pensionů kde budou pod dohledem zda karanténu neporušují a bude o ně personálně postaráno. Tak to prý mají v Koreji. Pomohlo by to i těmto subjektům. Klidně i lázně atd… . A postupně věci rozvolňovat. Hranice nechat přes léto pro turisty zavřené, jen pacovně otevřít. A povolit rekreaci doma. Ale jen za přísných hygienických podmínek. Vždyť kdy se nám čechům poštěstí projít si v klidu mezi svými naše města jako je Praha, Český Krumlov či Karlové Vary. Dokáži si představit i rodinné swapy třeba s chalupami. Tzn. na týden někdo z Beskyd pujčí chatu za to že mu ji někdo půjčí na Šumavě. Před tím důkladně desinfikuje.

Jak to vše zachránit ekonomicky to moc nevím. Protože finálně stejně nebude záležet co si nasypeme do ekonomiky my, jako spíš jak to zvládnou státy do kterých auta a věci u nás exportujeme. V minulé krizi to taky stálo spíš na šrotovném v německu než kdyby se u nás podpořilo pár jedinců co by dostalo šrotovné. Hlavní pro nás bude držet se Německa i tentokrát. Ono taky může padnout EU. Tak doufejme že Babiše nenapadne se točit na východ.

Když už jsem našeho premiéra naťukl. Tak i když Babiše a jeho vládu nemusím (četl jsem knihy Boss Babiš atd…) Tak teď jsem rád že je ve vládě, představa že by tam byl nějaký politik, tak to dopadne špatně. Myslím si že už určitě osekával a ekonomicky napravoval x svých firem a určitě v tom bude rozhodnější, než nějaký politik co nikdy nepracoval v soukromém sektoru. Samozřejmě bude sbírat politické body, bude se i kolem něho objevovat různé škraloupy, ale teď je ten správný. Jen doufejme že neotočí kormidlo na východ. Zatím v tom byl dobrá kotva. Jen doufám že EU nebude chtít ekonomiku obnovit svým plánovaným green dealem. Teď bude třeba těžit z produktivity kapitálu do produktivity a ne špatně alokovaného kapitálu.

No a s virem budeme muset vydržet, než vědci vynaleznou vakcínu, nebo nějaké super testy něco jako teploměr. Pracuje na tom celý svět, tak snad to zvládneme.

Na konec malé poohlédnutí za výhledem mého ročníku co jsme prožili a co prožijeme. Nestěžuji si, mám se skvěle, nezažil jsem válku, práci i příjem z ní mám suprovní, k tomu příjem z živnosti. Mám skvělou ženu, děti, širší rodinu. Mám kde bydlet, jsem skoro bez půjčky (doplácím jen zbytek za auto) O práci nejspíš nepříjdu. Máme dobrý finanční polštář. Ale určitě ne všichni kdo jsou ročník 1980 toto mají protože:

Jak jsme byla revoluce tak nám bylo 9 let, tzn. po revoluci jsme se nemohli začít s podnikání a příležitostí jako malá kupónova privatizace, které se v té době běžely. Nestihli jsme ani kupónovou privatizaci. Ani často levný rozprodej bytového fondu či regulované nájemné. Do práce jsme nastupovali v době největší nezaměstnanosti u nás. V době možnosti pořídit si nemovitost byla dvojitá krize a pak strmý růst cen nemovitosti. Teď přišel covid a ten dluh který na záchranu stát vynaloží budeme coby nejproduktivnější aktuální generace splácet. Důchodu se coby chvost husákových dětí nedočkáme. Takže si dokáži představit že mnoho lidí v mém ročníku na konci svého života nebude spokojena, i když zažili nejůspěšnějsí období, ale coby zaměstnanci to řádně na daních zaplatí a finálně nic nedostanou.

Můj pohled na akcie po 8 měsících a mé portfolio

Před osmi měsíci jsem psal o tom že začínám s drobnou investicí do akcií. Vždy jsem chtěl nějaké akcie vlastnit a příchod Avastu na trh mě konečně rozhoupal pořídit si účet u FIO banky a koupit si první akcie (doba není ideální rodina = jiné priority pro tok peněz (v květnu čekáme druhé dítě)) ale začít se musí. Odolal jsem crypto manií i firemním dluhopisům a pustil se do nakupováni pidi podílů  v reálných firmách. Po přečtení skvělé knihy Investice do akcií od Petr Čermáka a studování stránek  www.investicedoakcii.cz od stejného autora jsem si řekl že snaha o value investování bude to pravé. (hledáním podhodnocených firem a nákup akcií v očekáváním nadprůměrného růstu díky podhodnocen hodnotě) Nicméně čím víc jsem studoval tak mi přijde, že pro mě bude lepší cesta dividendových akcií a jejich reinvestice není to tak náročné na časování trhu. Takže po pár měsících strategii trošku poupravím. Value investice + dividendové firmy s reinvesticí.

Akcie budou náš další pilíř do důchodu

Cíl celé investice je vybudovat nějakého rodinného kapitálu, který nám s manželkou pomůže v důchodu a pak se k tomu dostanou děti. Aby jsem rozvedl mou myšlenku, kterou jsem vyčetl není z mé hlavy. Teď vůbec neberu cestu jak našetřit peníze na důchod, aby mi je nesebrala inflace i když zrovna akcie jsou k tomu docela vhodné. Ale představte si situaci kdy jdete do důchodu. Mnoho lidí Vám řekne bylo by fajn mít naspořeno a říci si jak dlouho chcete částku rozpouštět a z té částky ukrojovat. Měsíc co měsíc. Někdo například našetří 1 000 000,-, plánuje že bude v důchodu 20 let, zdraví mu bude přát a on nakonec bude živ třeba 30 let, ale to pro náš příklad není podstatné. A tak si řekne že 10000000/(20*12) = 4166,- si bude posílat s jeho naspořeného miliónu rok co rok mu z té částky bude ukusovat ještě inflace, .  Já v době kdy budu chtít jít do důchodu budu chtít mít peníze mít zainvestované v dividendových akciích a přilepšovat si z dividend. Ty v čase většinou rostou, protože firmy rostou, mají větší zisk, jejich produkty a služby nějak kopírují inflaci, takže by měli překonávat inflaci.Takže pokud budu mít portfolio s 5% dividendovým výnosem, tak budu na dividendách během 20 let dostávat to samé (vím je to hrubý výnos, ale pro názornost) a nejspíš ten výnos bude za 20 let překonávat inflaci a navíc ještě bude úplně stejně pokračovat dál a jak zemřu tak mé portfolio dostanou mé děti (manželka) . Samozřejmě může být krize a firmy budou vyplácet míň. Ale já pořád budu mít nějaký důchod. Část portfolia v úplné krizi mohu prodat. Nebo použít jinou finanční rezervu.

Vše je napsáno v kostce, samozřejmě že cesta k cíli bude mnohem složitější, ale pro názornost to snad bude stačit.

Největší pomocník k vybudováním co největšího portfolia bude složené úročení (o tom pěkně píše Skejwin na svém blogu) a taky má snaha vydělat co nejvíc peněz a protože nejsem jen zaměstnanec, ale i živnostník, tak mám vše ve svých rukou a taky v mé hlavě. Takže hrr do práce, aby jsem mohl v budoucnu sklízet plody.

To se doufám pozitivně projeví i zde na blogu.

Vypadá to že se rozjíždí diskuze o důchodové reformě pod taktovkou ANO - mé úvahy tímto směrem

Dnes se objevil na E15 krátký článek o tom jak by si představoval reformu důchodu Babiš. Viz Babiš v důchodové reformě sází na třetí pilíř . Protože ANO tu bude ještě nějakou dobu a bude mít dost hlasů, tak něco nejspíš zreformují ať se to zbytku populace bude líbit nebo ne. (Jsem pravicový volič, který nemá moc na výběr, tak volím TOP09 (ODS je ODS, Svobodní jsou moc anti EU a extra proti všemu takže moc na výběr nemám)

Nevím proč, ale nad tímto problémem jak naši situaci vyřešit často přemýšlím, asi je to z důvodu že jsem husákové dítě 1980 a zrovna my budeme ta početná skupina důchodců. A taky je to zajímavé téma na přemýšlení. Jak vidím problém já.

Všichni situaci vidí nějak takto průběžný systém nebude stíhat, lidé by měli šetřit na důchod nějak sami. A teď je diskuze jak na třetí pilíř. Já osobně si myslím, že průběžný důchodový pilíř je správné řešení, protože řeší inflaci, hyper inflaci, krachy, války, jen co dobře neřeší jsou demografické výkyvy a případnou migraci mladých ze státu. Naštěstí u nás zase tolik mladých nemigruje do světa, jako například v Rumunsku či Polsku. Dokáži si představit že průběžný systém bude vždy hlavním pilířem našich důchodů, jen by měl být parametricky upravený. Jak už v minulosti někteří navrhovali zohlednit u žen jejich mateřskou (nějak do toho započíst manželovy odvody a tím pádem zatraktivnit manželství, to si zaslouží hlavně děti žít v rodině a ne jak … ) dále zohlednit že bezdětný nemá náklady na výchovu dítěte a v důchodu ze systému od dětí těch co děti měly pobírají peníze, které oni posílají do průběžného systému. Ale o tom jsem psát nechtěl, nicméně pro úplnost mé myšlenky jsem to musel zmínit.

A teď k té mé myšlence. Nemyslím si že dalším pilířem by měl být nějaký povinný, ani dobrovolný třetí pilíř s tím, že by si lidé ukládali peníze do sešněrovaných fondů, které musí investovat převážně do dluhopisů naší republiky. Vždyť v dnešní době je to nějak takto vy pošlete do penzijního fondu třeba 1000,- Kč a stát vám k tomu přidá 230,- Kč v reálu to je ale tak, že si stát od Vás dlouhodobě za “svých” 230,- Kč půjčuje vašich 1000,- Kč, protože za ně fond z většiny nakoupí státní dluhopisy. Nicméně máme je tu a vypadá to že ANO bude chtít ještě tento pilíř víc zatraktivnit. Dejme tomu že se mu to povedlo a lidé si poctivě našetřili na důchod. A teď jsou v tom důchodu a mají velký balík peněz, který postupně utrácejí. Ale to dělají všichni důchodci, protože všichni si vzorně našetřili a stát pořád potřebuje 10 000 000 mil porcí jídla, bytů, energie, služeb, zdravotnictví… . Na trhu je víc peněz, hodně důchodců s penězi, ale málo mladých kteří by ty služby nabídly. Sice je větší produktivita, mnoho věcí je automatizováno. Nicméně mladí se musí víc ohánět, protože mají vše dražší, protože předchozí početná generace rozpouští své našetřené peníze, které do té doby nebyly moc efektivní kapitálem. Za ty peníze se nestavěly továrny plné robotů, nekupovaly se firmy v cizině. Spíš se to projedlo, protože v dnešní době nejde vidět že by stát investoval do své budoucnosti v podobě špičkové infrastruktury a štihlého efektivního státu. (Tím nechci tvrdit že by současná strategie státu v podobě růstu platu byla špatná o tom se rozepíši ale v jiném článku) Zkrátka každý člověk bude mít našetřeno, ale potřební služby bude poskytovat stále méně práceschopných a budou chtít za to zaplatit mnohem víc. A to mluvím o ideálním stavu kdy by si všichni na důchod našetřili. Jenže v tom budou lidi co nemohli našetřit (postižení, nemocní ti co mají nízký příjem) a ti co na svou budoucnost nemyslí, protože zkrátka to je daleko, proč by jsem měl ve dvaceti šetřit…  . Takže tyto lidi by musel pořád zachraňovat zbytek zodpovědnějších občanů tzn. další náklady.

Proto si myslím že máme jen dvě možnosti jak tento problém řešit. První je mít třetí pilíř povinný, ale ten by investoval do zahraničních aktiv, které by v budoucnu přinášely dividendu do Čech a za ně jsme nakupovali věci za které dnes platíme. Zkrátka začali by jsme vozit dividendu do čech díky dlouhodobého investování velkého objemu venku. Zkrátka něco co by nám pak chybělo by jsme dovezli. Nebo zaplatili lidi z venku těmito výnosy. Kdyby šel takový velký objem peněz z počátku ven, tak by to mělo určitě vliv i na kurz koruny, tak by mohla být uměle oslabována, což by zase pomohlo domácímu průmyslu. Je otázka zdali by dokonce onen pilíř nemohl přímo vznikat pod taktovkou devalvace koruny a “tisknutí” peněz pro nákup deviz.

A nebo zkrátka hrát na to, že jsme pořád nejvyspělejší a nejúspěšnější slovanský národ a sázet na migraci mladé krve ze slovanských národů a ta nám zkrátka vylepší naši křivku. Jenže to by chtělo mnohem víc stavět, mnohem víc nás propagovat a být otevření této myšlence. Pak by mohl průběžný systém fungovat. A na lidech by bylo kdo se chce mít v důchodu líp, tak si musí sám našetřit.

 

Včera jsem při běháni přemýšlel nad tím, jaké téma by mohlo být zajímavé pro podnikání. Nemám teď na mysli ani tak stránky a čistě online, ale i offline. Mé úvahy se točily kolem toho. Člověk přemýšlí nad něčím výdělečným, tak jak stárne a má osobní zkušenosti.

Dětství a dospívání

Jako mladý většina lidí bude snít o tom, že nejvýdělečnější je být slavný youtuber, profesionální hráč her, nebo sportovec. Málokdo v 15-16 sní o tom, že by si založil firmu s CNC stroji.

Mládí

Mladí zase sní o svém baru, o tom jak je digi nomád. Napadne jej že bude podnikat ve svém koníčku. Má dost času elánu. Takže někteří své nápady úspěšně rozjedou.

Člověk v produktivním věku

Začne objevovat věci na které v minulosti vůbec nepomyslel. Třeba má svatbu a zjistí, že mít místo, kde se dají organizovat svatby je super. Například takový Hotel u Holubů v Čeladné má víkendy obsazeny snad na rok a půl dopředu a volné nabízejí některé středy. Nebo fotit na svatbě není k zahození. Opět objevuje plno nápadů k realizaci a jsou to výnosné niky, když je člověk pojme s drivem a zodpovědností.

Pak třeba dojde do fáze, kdy ona, nebo jeho žena čeká dítě a zjistí, že je zde zase mnoho možností co by se dalo rozjet. Například taková těhotenská móda se mé Haničce sháněla dost těžko.

Pak má dítě a zase vidí hodně příležitostí.

A tak to jde dál a dál, pořád máte šanci s něčím začít, máte sílu, elán a náhle.

Jak člověk zestárne

Opět zjistíte, že je zde hodně možností, ale ejhle už té energie něco rozjet není, možná tak času a tu si myslím, že je pole neorané a málo obsazené. Přitom důchodců pořád přibývá a jejich problémy taky. Co takhle eshop pro důchodce s donáškou do bytu s nějakými bezpečnostními složkami (při dodávce má doručitel zaplou kameru, kterou může sledovat dítě seniora, tzn. že doručovatel něco nekrade, nepřesvědčuje důchodce). Co takhle při objednávce nutnost kontroly pověřené osoby, zdali důchodce objednal správně a zdali jej eshop nebere na hůl. Co takhle UX přizpůsobené seniorům i copywriting. Nebo takový Stovkomat pro důchodce s službami vyvenčit psa, posekat trávu atd… .

Těch věcí by se dalo vymyslet určitě mraky a jak říkám, mladí kteří mají nejvíc elánu nejspíš do této niky nepůjdou a staří už se novým věcem nebudou nejspíš učit.

 

Tento článek nebude o nějakých hard core technikách v affiliatu. Je to spíš úvaha nad tím, jak se dá o propagaci přemýšlet. Aby jsem začal od začátku. Na tvorbě stránek a affiliatu miluji i to, že i když zrovna něco “fyzicky” netvořím, tak i tak na věci mohu pracovat. V hlavě si střádám plány, myšlenky,  všímám si jak to dělají jinde, jak to dělají v offlinu.

Například na jaře jsem byl jsem lyžovat  ve Francii. Kromě lyžováni jsem sledoval propagační materiály, koukal na stránky místních restaurací a míst a všímal, všímal jsem si formy, UX atp… . Nebo když běžím, tak studuji reklamu po plotech, bilboardy. Přemýšlím nad tím jak věci posunout, upravit vylepšit. A sem tam vidím zajímavé věci.

Tak například hodně zajímavě pracují s reklamou u Lidlu, nedávno  mezi lidmi rezonovalo, že lidé mají v Lidlu dobrý plat. Tak schválně mrkněte na tento billboard, který je snad na každém Lidlu.

Všichni vidí například na náš region a na prodavačku určitě krásných 22050,- Kč. Jenže on ten plat je nástupní 20417,- Kč viz menší číslo a toto je plat až po  dvou letech. Když vezmu současný růst platů v současné době 1Q/2017 je meziroční nárust o 5,3%  (Zdroj)Tak to finální číslo u Lidlu není takový zázrak jak se propaguje, protože nárust za dva roky je o 8% a to jsem nepočítal ani to, že druhý rok by nárust byl z většího základu. Kdyby byl zachován průměrný roční růst 5,3% tak by to velké číslo s kterým se Lidl chlubil mělo být  22638,- Pokud by byl u Lidlu průměrný růst jak celorepublikový růst. Nemluvě o tom, že nárust platu je u většiny firem v lednu a paní prodavačka nejspíš nastoupí někdy v průběhu roku, takže po dvou letech u ní bude někdy jindy.

Tím nechci tvrdit že plat prodavačky v Lidlu není malý a i růst je nemalý. Jen jsem chtěl ukázat, jak pěkně někdy ten marketnig maže med.

A protože se blíží volby, tak nás čekají tyto triky a klamy hlavně na politickém kolbišti. Už jsem moc zvědavy na ty osekané grafy, míchaní procent a absolutních čísel. Člověk musí být pořád ve střehu. Aby náhodou nedostal něco zadarmo, nebo lepšího 🙂 .

A co vy všeho jste si v reklamě nedávno všimli, co Vás zaujalo?

Zrovna jsem si ze schránky přinesl únorový Forbes. Než jej rozbalím, tak se chci ještě vrátit k tomu lednovému. V lednovém Forbesu byl po dlouhé době rozhovor s Ivo Lukačovičem majitelem Seznamu. Moc jsem se na rozhovor těšil. Seznamu fandím a fandit budu i nadále.  Nemá cenu lidem co čtou tento blog Seznam a jeho stránkách víc popisovat. Každý je známe a víme co dělají. A mnoho čechů je na to hrda, že právě u nás je taková firma, která konkuruje Google. Proto jsem se moc těšil na rozhovor,v kterém se konečně dovím co plánují u Seznamu.

potenciál

To že se rozhovor točil kolem jiných projektů od Lukačoviče chápu, nechtěl o Seznamu moc mluvit. Ale po přečtení rozhovoru jsem byl  smutný. Na to jaké má Seznam příjmy a jak je Ivo chytrý, tak jsem z rozhovoru nevyčetl jedinou snahu firmy o zahraniční expanzi. Snad jen malá zmínka, že mapy.cz mají opravdu pěkné a že by se s nimi někdy chtěli do světa pustit. Na to jaký má Seznam kapitál tak to jsou žalostně malé ambice. Majitel si hraje s malou appkou Windytv.cz a to je vše. Takže vlastně know how, která firma má jde vniveč. To si myslím že českému ibizzu víc pomáhají kluci z Mitonu, Rockeway a další různé eshopy Notino, Alza, startupy v čele s Kiwi.com atd… . Škoda že vlajková loď českého internetu jen šlape domácí rybníček. Určitě by se do světa čechům líp expandovalo s velkou vlajkovou lodí, kterou mohl Seznam být. Přitom umění prodávat v cizině je dle mého pro náš stát tím nejdůležitějším.

 

Budou samořídící auta krok kupředu?

Včera jsme šli s Haničkou jednu z našich oblíbených turistických tras v Beskydech. Autem zajedem na okraj obce Čeladná a tam kolem Kněhyně, přes magický Čertův mlýn dojdeme na malebné Pustevny. Potom jdeme po běžkařské trase (po sněhu nebyla ani památka, stopu by jsme neničili) k Martiňáku, kde během druhé světové války působili ve velkém partyzáni a potom sestoupíme do údolí Podolánek a zde nás čeká návrat k autu, což je nejméně záživná část. Ne že by zde nebyla nádherná příroda a nebylo se na co koukat, ale přeci jen je to 22-26 km naši tůry a většinou jej jdeme už za tmy či šera. Při polykání posledních kilometrů, kdy jsme si už pověděli vše a já se po x té v tématech a historkách opakoval. Jsem nadhodil nové téma: Možná si za deset let budeme moci přivolat naše auto a nebudeme muset tyto 4 kilometry šlapat. Technologie, kdy auta budou samy řídit se posouvají skokově kupředu a firma, která první zvládne tuto technologii nebude s ničím váhat a produkt pošle rychle na trh. Tím pádem pokud budou auta samy řídit, pak budou moci i samy někde přijet.

Na jednu strana to bude skvělá výhoda a pokrok. Na druhou stranu, dokáži si představit co to udělá s lidstvem. Teď mnoho lidí nepije alkohol z důvodu, že bude řídit. Teď jim tato stopka zmizí. Lidé se musí naučit dopravní předpisy, aby mohli řídit, což pak užijí jako chodci i jako cyklisté. Na mnohem víc lidí nebude  kladen tlak se tyto pravidla učit, tzn. budou mít další důvod v učení zakrnět a nerozvíjet se.  Další věc o kterou nejspíš lidstvo přijde, je jedna z možností sdružovat se a bavit se. Během jízdy autem se vedou často pěkné rozhovory, alespoň jej vedou spolujezdci mezi sebou. V budoucnosti bude moci autem vyrazit každý inviduálně. Rodina se nebude muset spoléhat na řidiče. Zkrátka auto bude pendlovat mezi členy rodiny. A nejspíš přijdeme o mnoho dalších věcí, na které jsem zatím nepřišel. Tak je otázka, zdali autořízení bude pro lidstvo takovým přínosem. Pro prodejce nových aut určitě.

 

 

proč náš národ nebohatne

Před dvěma dny byl 17. listopad a nikde na internetu jsem letos nepostřehl žádné úvahy nad tím, kde se coby národ ubíráme. Články z toho dne se točili kolem teroristů, uprchlíků, nebo našeho Zemana, či demokracie. Popřípadě se vzpomínalo na to co se v minulosti povedlo a co ne. Celkem chápu že ve společnosti chybí vůle. Ekonomika solidně roste, proti zbytku evropy jsme klidnou spořádanou zemí, i v porovnáni se státy V4 máme normální politiky. Platy se začaly zvedat a i ten státní dluh díky růstu ekonomiky procentuálně k HDP klesá. Jenže tímto poklidným a spokojeným životem se stále ne a ne přiblížit k úrovni západního blahobytu.

Vždy si kladu otázku, proč to u nás nejde. Vždyť máme plno schopných a chytrých lidí. Já osobně to vidím, že je to díky následujícímu. Hlavní důvod vidím samozřejmě v bývalém režimu. Teď pominu, že naši zemi ekonomicky rozvrátili. Hlavní problém vidím v přetrhání rodinných tradic co se týče majetků a bohatství. Já si totiž myslím, že naši zemi chybí nějaká větší střední bohatá třída. Mám na mysli lidi co vlastní nějakou malou firmu a tu pomalu rozvíjí. Ono nějakou střední třídu zde máme, ale část ji tvoří lidé co se v restituci dostali k majetku, ale neví, nebo nechtěli s ním nakládat tak jak jejich předci. Takže za prodané pozemky, domy, továrny si pořídili pěkné bydlení, auta, dovolené. Ale nic nevybudovali. Pak tu jsou lidé co po revoluci byli u informací. Ti jsou dosti podobní již zmíňované první skupině.  Pak samozřejmě ti vytoužení podnikatelé. Ale těch je málo.

Dle mého je plno lidí, kteří jsou chytří a schopní, jenže ti než riskovat ve vlastním podnikáním si najdou nějaké dobře placené místo, často u zahraničních firmy, které platí lépe než česká firma. A schopný člověk vytváří peníze pro cizince, kteří si zisky vyvádějí z naší republiky ven. A co dělají politici, ti tyto firmy dotují investičními pobídkami. Ví že  lidi jsou rádi za práci. Mohou si tím realizovat své sny o krásném bydlení, dovolené. Ale u toho většinou končí. Nicméně jsou spokojeni, tzn. jsou spokojeni se svými politiky a nějaké větší požadavky na ně nekladou. Takže se tato situace líbí většině lidí. Tedy až do chvíle, kdy jedou na vysněnou dovolenou do zahraničí a tam zjistí, že si nemohou dovolit to či ono. Protože za peníze, které v práci vydělali zahraniční firmě si užívá právě zahraniční turista. V minulosti, ale i na západě je to dle mého jiné. Středně bohaté rodiny, často své podnikáni převádí z otce na syna a schopný syn tak nekončí v velkých firmách, ale rozvíjí rodinnou firmu, nebo má kapitál na rozjetí svého podnikání.

Proto je mi smutno, že dalších minimálně 6 let nedojde ke změně. Součastná vláda pokračuje v lákaní zahraničních firem. A vítěz příštích volem ANO nejspíš nebude mít taky žádnou snahu podporovat podnikatelské prostředí. Kdyby o to měla zájem, tak by už konala. Přitom od ANO jsem si sliboval celkem dost. Nejvíc jsem se těšil na fórum a diskuzi o směřování a rozvoji naší země, kterou pan Babiš ohlašoval že uspořáda. A pravice, ta pořád jen proti něčemu zbrojí, ale že by přišla s ucelenou vizí, na několik let dopředu, to ne. Pořád v té naši zemi jen něco upravujeme a regulujeme. Popřípadě kopírujeme, něco co už funguje v zahraničí. Ale u kopírovaní platí to, že to přebíráme s několikaletým zpožděním. Protože tam už to realizovali a používají.