Včera jsme s Haničkou koupili starý udržovaný dům v Paskově. Tedy aby jsem byl přesnější podepsali jsme kupní smlouvu u advokáta a hypotéku u hypotečního bankéře. Teď to bude muset ještě projít úřednickým (banka, advokát, katastr … ) kolečkem. Ale problém by už žádný neměl být.

Dům se nachází v městečku Paskov mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem na úžasném místě, kde přesně si ještě nechám pro sebe, dokud tam nebydlíme. Již nějakou dobu jsme se s Haničkou dívali na pozemky, nebo domy. Můj věk už je takový, že mám nejvyšší čas jít do hypotéky. Minulý měsíc jsem oslavil 40 let. I když nejsme u Prahy, tak pozemky i nemovitosti v posledních letech rostly i u nás na severní moravě. A vzhledem k nižším platům stojí u nás nemovitosti taky pořádný peníz. Takže varianta pěkný veliký pozemek na dobrém místě + novostavba + zasíťovaní byla pro nás finančně dost náročná. Proto jsme se dívali i po starších domech . Projížděl jsem známé realitní portály i inzertní noviny Avízo (obdoba Annonce) a čekali zdali se tam něco zajímavého neobjeví. Občas nás něco zaujalo, ale většinou to bylo na bázi vypadá to zajímavě, ale to místo, ta cena… Jen jsme o tom s Haničkou mluvili. Až jednou kamarádka sháněla dům a ptala se na tipy na Facebooku a tam dostala tip na nějaký dům který byl inzerován na Bazošu. Mě do té doby nenapadlo že na Bazoši je mimo jiné nabídka realit. Ze srandy jsem tedy projel místa, kde jsme by jsme chtěli bydlet a objevili tam náš dům.

Než jsme volali prodávajícím zdali je ještě k máni, tak jsme se jeli s Haničkou na dům a okolí podívat. Domeček, místo, pozemek nás uchvátil. Taková ta láska na první pohled. Oba jsme byli nadšeni. Takže jsme hned volali prodávajícím. Ti už měli seznam zájemců před námi. Protože jsme byli x tí v řadě, tak jsme se prohlídky domu nezůčastnili. Jen jsme se zmínili, že kdyby to nikdo před námi nebral, tak máme vážný zájem. Z první vlny vítězný zájemce zjistil, že hypotéku nedostane, tak se konalo druhé kolo prohlídek dalších zájemců. Prodávající při ni prohlásili, že kdo první složí nevratnou zálohu tak s ním budou jednat. Sice jsme neměli jistotu že získáme hypotéku, ale i tak jsme neváhali a šli do toho. A povedlo se. Něco jsme měli našetřeno, hodně pěknou částku jsem ještě dostal od mých rodičů a na hlavní část kupní ceny si bereme hypotéku. Původně jsme hypotéku chtěli na 23 let, ale bance nedělal problém půjčit nám na 30 let. Tzn. do mých 70 let. Zní to šíleně, ale my máme v plánu hypotéku splácet rychleji než musíme. Nižší splátky v době kdy je Hanička na mateřské a máme dvě děti se hodí. Nemluvě že rekonstrukce spolknou hodně peněz. V době kdy já budu mít 70 let (pokud se toho dožiji) bude Hanička ještě pracovat a kdo ví zdali nebudu pracovat i já. Důchody v té době nejspíš nebudou a já by jsem měl jít do důchodu na konci husákových dětí. tzn. v době největších deficitů v důchodovém systému, kdy tam budou čerstvě početné ročníky přede mnou. Ale o důchodu jsem psát nechtěl.

Dům je vzorně udržován,ale má své roky, je jasné že se budou objevovat různé neduhy. Dům bude potřebovat hodně úprav. Ale tím že je dům starší, tak nás rekonstrukce nebudou bolet. Myslím tím to, že kdyby jsme koupili novější dům třeba z devadesátek, tak by byl o dost dražší a člověk by měl dilema. Měnit tam koupelnu, dlažbu, dělat rozvody. Tak tyto problémy mít nebudeme, uděláme si to nově podle sebe.

Už se na to budování těším. Kolem domu budeme mít velký krásný rovinatý pozemek. Tam se Hanička, já a hlavně děti pěkně vyřádí.

Stěhujeme se někdy na podzim.