Ještě pár minut tu máme 17. listopad. Svátek, který slavíme intenzivněji než mnoho jiných svátků. Možná je to tím, že 17. listopad roku 1989 si z nás ještě mnoho z nás osobně pamatuje (já měl 9 takže tolik ne, ale to že jsem si za pár měsíců mohl koupit hračku ze západu ano a najednou jsem nemusel sledovat disnejovky na polské televizi, ale na naši) Proč o tom píši. Během 17. listopadu máme tendenci rekapitulovat naši republiku a to nejen z pohledu svobody, ale i z pohledu historie, to kde jsme se hospodářsky posunuli a neposunuli. Jako na X.com Gavin
V roce 1945 nalezneme v Evropě jen málo zemí, které měly lepší výchozí pozici než Československá republika.
Na poměry tehdejší Evropy šlo o zemi, jež byla málo zasažená válkou, průmysl zůstal většinou netknut či nebyl problém s rychlou obnovou a s HDP na úrovni Rakouska.
A myslím, že celkem uhodil hlavu na hřebíček. Nelze se nikdy na nic vymlouvat, na chod dějin,na svou životní úroveň protože za to můžeme jen my sami. Nelze se schovávat za dav, republiku, Evropu. Prosperovat, být dobrým člověkem můžeme být za každého režimu, v každé situaci. A je jen na mě, tobě jak se na toho chopíš. Vymlouvat se je vždy snažší. Ale proč to píši. Vnímám 17. listopad jako svátek svobody a ve svobodné společnosti svobodném státu se jednotlivci, rodině, národu vždy daří mnohem líp. Takže tento svátek svobodu si hýčkejme.
Mimoto nápověda vyhledávačů k 17. listopadu nabízí dotaz: ” jsou obchody 17. listopadu otevřeny ? “. Máme tu drobnou nesvobodu, která komplikuje život, která by se mohla taky odstranit.
Nedá se říct že jsem novopečený otec, už mám děti ve věku 2,5,6 ( 18/2017, 5/2019 , 11/2021 to zde dávám až tento článek bude číst někdo po x letech, aby čtenář věděl jak staré děti aktuálně mám) a nedá se říct, že by jsme byli nějací ortodoxně zapálení rodiče, kteří od narození tahají děti po různých aktivitách, tlačí je do něčeho hlava nehlava. Ale myslím si že s manželkou chceme pro děti to nejlepší a protože máme tři děti v poměrně krátkém věkovém intervalu (teď třeba máme všechny tři ve školce, to se v dnešní době moc nestává) tak občas řešíme problémy, které by mohly někoho zajímat jak jsme je vyřešili, nebo co našim dětem líbí a co slaví úspěch. A píši zde proto že by to mohly ocenit i vaše děti. Proto vznikne na tomto blogu rubrika Děti, do které budou spadat články tykající se dětí, ty články budou i v jiné rubrice.
Další z důvodu proč o tom budu psát je i ten, že si to tu budou moci někdy v budoucnu přečíst moje děti pokud o to budou mít zájem a pochopí proč jsme něco dělali tak jak jsme dělali.
A taky jak už to blogu bývá Vaše zpětná vazba formou komentářů může být pro nás i další čtenáře přínosné a už se na ně těším.
Povahou jsem geek´. Vždy rád sleduji novinky, ale málokdy jsem early adopter. Ani fanda top modelů. Třeba u telefonu mi stačí že umí telefonovat, obstojně fotit, mohu přes něj na internet. A že mobil není zrovna TOP mě netrápí. To píši na úvod tohoto článku. O Bitcoinu a kryptoměnách jsem slyšel určitě dřív než většina populace, ale nikdy jsem nedospěl k rozhodnutí si některou pořídit. Je mi jasné, že mé okolí hlavně na Twitteru číší nadšením z BTC. A tento článek je může popudit. Ale svůj názor zde musím sdělit a třeba mě někdo přesvědčí k změně názoru.
Plně chápu ekonomické argumenty proč BTC má být tak úžasný. Sledovaní ekonomiky je můj koníček již desítky let, takže jsem ty argumenty novodobých propagátorů kryptoměny nemusel studovat.
Osobně si ale myslím, že BTC je ponzi systém, který zatím jede. Ale nemusí tomu tak být. Velkou část vlastní pár jedinců, další nemalou část lidé kteří nemají v plánu hned tak BTC prodávat protože na něm chtějí zbohatnout. Takže je jasné, že nabídka je v této chvíli menší než poptávka, takže cena roste, ale co se stane až se něco ve světě stane. Spadne to. A klidně to může být vysoká inflace. Která se na nás hrne. Nadšenci do BTC zrovna inflací rádi zmiňují, že v BTC ji přečkají a ještě vydělají. Ale dokáži si představit situaci, kdy díky inflaci, green dealu lidem začnou chybět peníze a začnou své BTC prodávat, aby nepřišli o svůj standart a zrovna v tu chvíli ta hodnota BTC může začít povážlivě padat.
Další oblíbený argument nadšenců do BTC je že si tak šetří na důchod, nebo FIRE život v budoucí světové měně. Pominu-li fakt že za deset dvacet let se může objevit cokoliv jiného, tak současní mladí nemůžou počítat s tím že generace po nich bude chtít platit jejich důchody dobrovolným nákupem jejich předražených “aktiv” (BTC) to by museli být k tomu donuceni. My si taky nekupujeme některé modly našich dědečků. Některé sbírky známek byly taky hodnotné.
Někdo zase rád tvrdí, že do BTC šel ten či onen investor či miliardář. Ale jak investoři, tak miliardáři jdou do něčeho z důvodu maximalizovat zisk a BTC zrovna nějaký rok roste a nejspíš poroste tak proč by do něj nešli a když jej mají tak jej začnou propagovat jak všichni majitelé, protože je to v jejich zájmu.
Možná jsem jen pesimista, ale raději budu mít rodinné investice v akciích (podílech firem). Firmy něco vlastní, něco produkují. Než to mít v BTC či jiné úžasné kryptoměně. Možná si díky tomu nechám ujít možnost něco vydělat, ale já tomu opravdu nevěřím. A pochybuji že předchozí generace a budoucí generace si nechají beztrestně vzít svůj kapitál, který za svůj život budovali a budou vytvářet a přesunou je k lidem co si myslí že mají svou pravdu. To nemůže klapnout.
Nikoho od investice do BTC neodrazuji. Držím Vám všem palce.
Psal jsem a sliboval pravidelné články, jenže přibily další starosti. Takže času ještě víc ubylo.
Jeden z problémů který jsme museli řešit je ten, že jsme přišli o dodavatele energií a spadli jsme k DPI dodavatelům. Plyn a elektřinu jsme měli od března 2021 od Skautské energie, tedy přesněji od Kolibřík energie, kteří Skautům dodávali. Cenu jsme měli fixovanou do konce roku 2022. Takže růst cen plynu a elektřiny, který jsem pozoroval nás nechával klidným. Myslím si že až na zlomek lidí nikdo netušil jak Bohemia Energy, nebo Kolibřík fungují. Ale pár dnů po krachu BE jsme se to dozvěděli.
Začal jsem horečně hledat možnost kde nově zafixovat energii. Jenomže všichni dodavatelé zákonitě zdražili ceníky. Což plně chápu. Ale co se mi nelíbilo je že většinou nabízeli jen 3 letý fix. Protože je dost pravděpodobný tento scénař.
Mám pocit, že je stále nepochopeno, co klienti #BohemiaEnergy a spol. nyní zažívají. Níže jen zjednodušené schéma toho, co se stalo + naznačující "past", ve které jsou tj. riziko vysokých účtů od DPI vs. uzavření fixace v ne zrovna vhodnou dobu. Pomoc státu alespoň koordinací? 0! pic.twitter.com/cEXh2aiU2O
Nakonec jsme tedy opět zůstali u Skautské energie a to jejich nabídky od Pražské plynárenské. A to z důvodu, že u skautů snad máme fix do konce roku 2022 tzn. cca 13 měsíců a pak se budeme rozhodovat co dál. Pokud bude Skautská energie chovat tak jak v minulosti, tak v létě budeme znát ceny na další dva roky a budeme mít dost času řešit případný přechod jinam, nebo u nich zůstat.
My jsme naštěstí od DPI nedostali šílené zálohy, protože spotřebu nám napočítali z jinačí spotřeby, než kterou reálně budeme mít a Kolibřík dle všeho vratí přeplatky. Takže nás čekají dražší zálohy, ale nic co by jsme nezvládli. Ale přemýšlel jsme jak by měl stát rychle pomoci lidem, kteří teď budou mít problémy a myslím si že jediná cesta je půjčit jim na nějaké výrazně vyšší zálohy, zaručila by se za to třeba Rozvojová banka. Půjčky by poskytly komerční banky a pak s klidnější hlavou by problém řešila nová vláda. Lidí kterým hrozí chudoba a exekuce bude obrovské množství. Nebude to problém jen lidí kteří jsou u DPI teď. Drahá energie doběhne časem všechny. Ne všichni fixovaní u správných dodavatelů uzavírali fix letos v létě. Některým fix končí třeba teď. Myslí si, že letošní vánoční sezóna v obchodech bude mnohem slabší než loni a jeden z důvodu bude to, že lidé budou muset peníze vydávat na velké zálohy za energie.
Doufám že se ceny za plyn, který je pro naši domácnost klíčový (vaření, teplá voda, topení kondenzačním kotlem)klesnou. Osobně si myslím, že hlavní zdražení je kvůli nátlaku Ruska na zprovoznění North Streamu 2 a prázdných zásobníků v západní Evropě a taky věřím že se Evropa vzpamatuje co se týče rychlosti v Green dealu a nebude ze dne na den uzavírat své elektrárny a těžbu plynu. Do toho bude promlouvat ještě větší tlak na rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a zateplování. Tzn. menší spotřebě plynu. (i když je pravda že nejlepší záložní zdroje energie jsou nejspíš plynové elektrárny)
Toto jsou mé úvahy, které nemusí vyjít a příští rok se budu bít do hlavy že jsem to nefixoval na tři roky. Ale možná taky ne. Uvidíme.
Blog mám již mnoho let. Dnes již blogováni není tak populární jak tomu bylo před lety. Já jsem v minulosti hlavně na starém blogu (není na https: tak možná budete mít problém s otevřením) psal o všem co mě aktuálně zajímalo. Přechodem na WordPress a poddoménu jsem začal psát hlavně o affiliatu, podnikání, akciích. A frekvence příspěvků rapidně ubylo. Protože psát na jedno téma je těžší, témata se rychle vyčerpají. Sice to přineslo cílenější čtenáře, ale ubyde článků. Taky ubyl čas, ubyla obliba lidí číst jakékoliv blogy a blog upadal a upadá.
To teď chci změnit.
Mám v plánu psát pravidelně, klidně krátké příspěvky. Mám v plánu psát opět o všem co mě zajímá a co se mi stalo. A nemám v plánu se omezovat v tématech.
Na mém twitteru se dozvíte o affiliate článcích, akciích, ekonomice atp…
Na některé články nebudu upozorňovat vůbec, kdo bude chtít sledovat blog tak si je najde.
Hlavní důvod proč jsem nepsal byl rapidní úbytek volného času. Nejvíc času mi ubraly děti a manželka.
A brzo přibude ještě jedno dítě (holčička). Ale je to příjemně a nejsmysluplněji strávený čas. Vůbec toho nelituji a všem to doporučuji.
Další poměrně nový požírač času je náš dům a zahrada. Ale i toto je příjemně požírač času.
Tím chci říct že času je málo. Ale stěžováním se nikdy nikdo neposunul kupředu, ani nic nevzniklo. Takže jen konstatuji a dělám si aliby pro případ, kdyby jsem zase přestal psát.
Trošku opožděný report o tom jak jsem prožil rok 2019. Rok co rok píši shrnutí jak se mi vedlo, tak ani letos to nevynechám. Třeba mi některé sliby v článku pomohou rozhoupat věci kupředu. Protože veřejný slib je lepší, než tajně vedený sám sobě v mé hlavě.
Na úvod musím zmínit to nejpodstatnější co se v mém roce 2019 událo a ovlivnilo absolutně vše. V květnu se nám s Haničkou (mou manželkou) narodilo druhé dítě. Syn Bořivoj.
A tím bylo to co se bude v tomto roce dít rozhodnuto. Ono už to bylo rozhodnuto rok před tím :), ale v květnu to vygradovalo. A pak už to mělo grady. Náročné, ale příjemné grady. Kdo nemá malé dítě ten to nepochopí, kdo má jedno, tak může něco tušit. My najednou máme dvě s rozestupem 19 měsíců a to už je zajímavý zápřah, těch bezesných nocí (i když snů si pamatuji mnohem víc, když x krát za noc vsáváte k dětem tak se x krát budíte a něco si ze snu pamatujete). Takže teď jsme ve fázi piplaní prcků a vše další je přesunuto někde dozadu. Tím si nestěžuji, jen vysvětluji, proč budou následující řádky vyznívat, že jsem skoro nic nedělal. Vím že za rok za dva (ehm to asi ne, plánujeme ještě třetí dítě:)) to bude lepší a malý věkový rozestup mezi dětmi bude v budoucnu k dobru. Ale teď jsou některé dny a noci divoké. Nicméně mám skvělou a užasnou manželku, kterou nade vše miluji a dvě děti které nám dělají radost, takže si to vše náramně užíváme a sledovat pokroky našich dětí. Jejich radosti, vývoj jsou věci které nelze odvyprávět, to se musí zažít. A tak malí jak jsou teď budou jen jednou.
Já a cestování v roce 2019
V tomto roce jsme toho moc nového neviděli. Léto jsme z velké části trávili na chatě v Beskdech. V záři jsme s dětmi jeli do Českého ráje. Bylo to super rozhodnutí, dalo se tam vymyslet mnoho výletů s kočáry. Měli jsme super ubytování, přímo zaměřené na rodiny s dětmi. Viděli jsme toho tradičně mnoho.
HruboskalskoTroskyPrachovské skályMirakulumKost
atd… .
Já a sportování
V roce 2019 jsem nesportoval. Tedy vlastně sportoval rostly mi dvě živé činky, které často zvedám a přesouvám. Ta těžší už má skoro asi 15kg, takže občas tuto činku nesu na pěknou vzdálenost.
Vždy jsem hodně běhal. V tom roce jsem neběhal a ani moc nechodil, protože Eliška už v kočáru moc nevydrží, takže naše venkovní výlety vedly například na pískoviště a zpět.
Váha díky úbytku pohybu a nevyspalosti (když jsem nevyspalý, tak víc jím) narostla do obludných rozměrů, na ní budu muset v novém roce zapracovat. Ten běh budu muset obnovit. Jsem v tom ostuda.
Já a podnikání
Můj hlavní příjem je ze zaměstnání a tak tomu bylo i v roce 2019 Příjem z podnikání je z internetových stránek na kterých provozuji affiliate a PPC reklamu. Moc rád by jsem se v této kapitole rozepsal o tom co vše jsem v roce 2019 na stránkách udělal a jak se mi díky tomu zvedla návštěvnost a příjmy. Bohužel na stránky jsem skoro nesáhl. V tomto případě mohu konstatovat že jsem byl na mateřské dovolené.
Zrušil jsem několik domén, některé weby převedl na redakční systém WP. Přidal pár nových článků, ale celkově to byla minimální aktivita.
Stránky si žily svým životem. Návštěvnost rostla a klesala podle toho jak vyhledávače upravovaly své algoritmy. Co bylo potěšující, tak rozhodně nešla návštěvnost do ztracena. Takže ze stránek jsem měl v roce 2019 pasivní příjem a ten byl dokonce o trošku vyšší než v předchozím roce. Co víc si přát.
Letos chci na stránkách dělat mnohem víc. Peníze se vždy hodí. A já mám to štěstí, že je to jen na mě, kolik jich budu mít. Což je velká výhoda, proti čistě zaměstnancům. Víc se o tom rozepíši v poslední kapitole tohoto souhrnu v předsevzetí.
Affiliate na Fantasyobchod.cz
Jedna z věcí které se věnuji pořád stejně intenzivně je zpráva a propagace affiliatu u Fantasybochodu. Zásadní věc která se loni u affilu udála byla zákaz kupónových a slevových webů. Eshop systematicky kupóny nenabízí a přidaná hodnota těchto affil webů byla pro nás nulová.
Systém jsme interně vylepšili a letos snad přibudou i viditelné změny pro affiláky.
Počet affiláků v systému roste a daří se jim. Teď ale budou statistiky trošku zkresleny zákazem kupónových a slevových webů.
Já a akcie
Akcie vlastním od roku 2018. Předloni jsem pořídil Avast, Kofolu a Stock . Loni jsem koupil první americkou akcii (SOHO) mini REIT s hotely Sotherly Hotels . Firma Sotherly Hotels nakupuje špatně fungující hotely na jihu USA a ty zrekonstruuje většinou na mnohem luxusnější hotely. Ty následně pronajímá hotelovým řetězcům (Hilton, Hyatt … ) Víc se o této akcii rozepíši v článku. Má hlavní pointa proč jsem ji koupil byla 8% dividenda, která v letech utěšeně roste . Od této akcie nečekám růst ceny akcie, jako spíš výši či udržení výše dividendy. Čtvrtletně mi chodí zpět 2% z investované částky.
Akcie mi v roce 2019 tolik nerostly (české kofola, stock i když ten je spíš CEE akcie, nejsou aktuálně zrovna růstové akcie), ale já je nemám v plánu v následujících letech prodávat a všechny firmy které vlastním utěšeně rostly co se týče růstu tržeb, zisků. Takže i cena akcií v budoucnu povyroste, jen to chce čas. Mé portfolio není ani nastaveno čistě na dividendové výnosy. Jak to má například Drago. V současné době není ani čistě value portfoliem, což jsem původně zamýšlel. Je to takový mix. Spíš menších firem u kterých čekám dynamičtější růst, než u velkých zaběhnutých kolosů.
Cíl u akcií máme s manželkou ten, že akcie budou náš 4 tý důchodový pilíř (průběžný důchod, penzijní připojištění, akcie a jejich dividendový výnos, příjem ze stránek) s tím že až tu nebudeme akcie zdědí naše děti a budou mít základy pasivního příjmu.
Dividendový výnos (který zatím není prioritou ) byl v roce 2019 531,- Kč, což zatím je nic, ale nějak se to rozjet musí 🙂 . Uvidíme za x let. Dividendy samozřejmě budeme reinvestovat. Aktuálně mám na účtu naukumulované nějaké peníze a čekám na větší korekci trhu. Krize již klepe na dveře.
Já a technologie
Tento odstavec je spíš pro mě samotného. Aby jsem věděl jak se vyvíjely technologie, které vlastním a jejich využívaní a bude hodně krátký. V roce 2019 jsem přestal používat digitální zrcadlovku a drtivou většinu fotek jsem pořídil jen přes mobil. Zrcadlovku pořád vlastním, jen s ní nefotím. Fotky z mobilu už mají přijatelnou kvalitu při dobré světelnosti.
Mé plány na rok 2020
Užívat si rodinného života. Děti rostou jak z vody.
V tomto roce musím pohnout se stránkami. Nedávno jsem vzpomínal na to jak jsem před x lety jsem byl s blogerem Bronzi na pokec. On tehdy kupoval byty k pronájmu díky příjmům ze stránek. Kdo ví jak se mu daří dnes. Určitě skvěle. A já se pořád plácám na místě. Ne že by jsem si finančně vedli doma špatně. Mám pěkný příjem ze zaměstnání + ze stránek. Ale na vyskakováni to není. Protože chceme s Haničkou mít svůj dům tak se větší příjem bude hodit.
Letos se musím víc hýbat.
Už se opakuji, ale opět chci víc rozjet tento blog. Budu to dělat tak že budu psát jak před x lety na mnoho témat. Teď jsem se snažil psát spíš o affilu teď přidám i jiné témata. Jen promovat na twitteru budu ty kolem podnikání.
Po minuloročnej pauze prispievam i ja reportom. Držím všetkým palce v budúcom roku! Kľudne pripojte link na report pod tweet a odkazy neskôr pridám. https://t.co/LkyxmsC80V
Včera za mnou přišel v práci kolega s dotazem, jestli by jsem mu neporadil jak má začít s během. Slyšel o mě že běhá tak přišel pro radu. Ve chvíli kdy se mě zeptal, tak jsem mu chtěl poradit tisíc věcí, které si myslím, že by mohl ocenit, ale hned jsem si říkal to mu nic nedá. Řekl jsem, že se za ním stavím za chvíli , protože si to musím rozmyslet. Nechtěl jsem ho totiž zahltit informacemi a chtěl jsem, aby opravdu začal běhat.
Mé základní rady jak začít běhat:
1. nejdůležitější je začít “běhat“, znám mnoho lidí, kteří se k tomu odhodlávají roky a ne a ne začít. Ještě trošku odbočím. Běhání je sport ve kterým výsledky stojí jen na vaší píli. Skvěle Vás učí v osobním rozvoji, protože co nenatrénujete Vy a vaše tělo to nemáte. Já by jsem to přirovnal běhání = kapitalismus, týmové hry, mohou být takový socialismus. Dobrý výsledek může přijít díky lepšími spoluhráčům, sami nikdy nebudete vědět jaká je vaše opravdová síla, protože vždy hrajete jako celek. Když prohrajete, tak to můžete svést na spoluhráče, nebo na silného soupeře. A právě toto u běhání není. Je důležité nesoupeřit s jinými, ale sám se sebou. Musíte si nastavit realistické cíle, které musíte stále upravovat k lepším metám .
2. Tím se dostávám k druhému doporučení. Z počátku si neklaďte nerealistické cíle. Já doporučuji najít si nějaký okruh nebo trasu, něco mezi 2-5 km a na ni z počátku vyrážet ne s úmyslem uběhnout ji celou. Ale dát ji za co nejkratší čas. Pokud nemáte zkušenosti s běháním, tak z počátku půjde o indiánský běh. Z počátku možná víc půjdete, než poběžíte, ale časem se toto zlomí a celou trasu uběhnete. Nebojte se z počátku přecházet do chůze, jen se snažte o lepší čas než minule. Samozřejmě váš čas bude ovlivňovat počasí, to jak jste se najedli, napili, ale právě pilování jedné trasy Vás naučí si všímat co Vám sedí a co ne. Aby toto bylo efektivní, tak je důležité dodržet třetí bod.
3. Nainstalujte si do mobilu nějaký sport tracker. Který Vám bude měřit váš výkon. Já a skoro celé mé okolí použivá Endomondo , ale existujou i další. Jestli jste perfekcionisté a začnete hledat který je nejlepší, tak já osobně si myslím, že je to jedno, všechny spor trackery se vyvíjejí a co dnes jeden má a druhý nemá se v čase mění. Důležité je mít jej a používat, protože statistiky a záznamy ve spor trackeru nelžou. 1. musíte svůj čas, či vzdálenost nějak měřit 2. statistiky vám nikdy nebudou lhát (tedy pokud nebudete mít problém s GPS signálem) Náš mozek má někdy tendenci namlouvat si, že už jsem tento měsíc, týden jsi přeci běhal hodně. Dnes jít běhat nemusíš atp… statistiky v sport trackeru budou Vám nebudou lhát. A v čase si ve statistikách budete moci všímat různých progresů ve svém výkoně. Já v poslední době sleduji hlavně objem naběhaných kilometrů, můj cíl je naběhat za rok víc než loni a k tomu cíli směřuji. Snažím se trénovat na vytrvalostní běh, takže rychlost u mě není tou hlavní veličinou kterou sleduji a kterou piluji.
Pokud nemáte chytrý telefon s GPS, což pochybuji. Tak v tom případě si můžete vést deníček a zapisovat si čas na trasách, které máte nějak pojmenované.
4. Z počátku do běžeckého vybavení nijak neinvestujte. O běhu se právem říká, že jde o nejlevnější sport. Stačí si vzít nějaké kecky, triko a bermůdy a můžete vyrazit sportovat. Samozřejmě i zde je mnoho renomovaných firem, které na Vás budou chtít vydělat a pokud se začnete o běhání zajímat, tak i zde můžete utratit horentní ceny za sportovní oblečení, kvalitní boty. Ale Vy s během začínate a nevíte zdali Vás běháni chytne. Tak využijte toho, že běhat se dá s minimem a vyražte. Pokud přeci jen neodoláte, tak já doporučuji u bolečení kupovat věci s kapsami. Mnoho běžeckých věcí totiž kapsy nemá, pak ale musíte řešit to, kde s klíči, kde s mobilem. Kde dát peníze atp…
Těch rad by jsem zde mohl napsat mnohem víc, ale myslím si že tyto jsou pro začáte nejdůležitější a nejhlavnější je ta první. Vyběhněte a na nic nečekejte, teoretik nikdy nic nedosáhne.
