Prvně jsem chtěl psát o čistě mém názoru na virus covid a opatření, které se kolem něho děje. Ale nakonec kromě pár mých postřehů a tipů se zkusím rozepsat asi o úplně něčem jiném, než v dnešní době všichni v mediích slyšíme.
V minulosti jsem vždy s nadsázkou děkoval za každý den, kdy má lidstvo k dobru a může v klidu bádat a rozvíjet se než k nám dorazí mimozemšťani a my se budeme muset společně těmto mimozemšťanům bránit. Samozřejmě bylo mi jasné, samozřejmě toto bylo takové romantické snění, kde bylo jasné jak by to dopadlo. Pokud by k nám přijeli mimozemšťani kteří zvládají mezihvězdný přesun a chtěli nám ublížit, tak by jsme neměli šanci. A osobně si myslím, že pokud by byli tak technologicky vyspělí v cestování, tak by nás raději pozorovali a čekali co vymyslíme my. Ale o tom jsem psát nechtěl. Nicméně jsem netušil, že lidstvo takový nepřítel navštíví brzo a bude proti němu bojovat celé lidstvo.
A taky jsem netušil že to bude takový chaos.
Vždyť měsíce před tím plánovala EU svůj zelený deal. Čína svou hedvábnou stezku a dokonalé sledování svých lidí (to se ji možná povedlo umocnit). Amerika svou Amerika first. Edgoran své velké Turecko. Putin své další období u moci. Británie svůj brexit. A vše najednou muselo být odloženo i ti uprchlíci na Řecko Turecké hranici už nejspíš svůj sen na chvíli vzdali a přesunuli jej někde do budoucnosti. Všichni začali bojovat s virem. Během pár dnů zmizely všechny věci které jsme brali jako samozřejmost a dokonce mnoho států zavedlo věci, které byly u občanů měsíc nazpět nepředstavitelné. Koho by napadlo že se zavřou hranice, že bude zakázáno vycházet … . Kdyby to někdo v lednu vyprávěl, tak jej pošlete do Bohnic.
A najednou všichni bojujeme s virem, teď to nejsou hrdinné boje vojáků na frontě, či demonstrantů na barikádě. Dokonce jsem někde viděl vtip kde byl právě onen voják a na druhém obrázku muž s bříškem válející se na pohovce co zůstal doma, kde je oslavován jako novodobý zachránce. Je jasné že hlavní hrdinové jsou zdravotníci a personál v kritické infrastruktuře, hlavně ten ohrožený.
Ale o tom jsem taky psát nechtěl. Chtěl jsem zmínit hlavně toto.
Díky tomu že viru z počátku nikdo nic nevěděl a neví se toho o moc víc ani v dnešní době tak tu máme obrovský prostor pro spekulace a dezinformace, které se mezi námi šíří. Ještě k tomu přispívá to, že sociální kontakt je omezen, takže každý příjmá názory z médií, své sociální (politické) bubliny na sociálních sítích. Ale tyto názory a informace již dál neprobírá s Frantou na pivě, nebo s Žanetou při kávičce. Popřípadě s Josefem v práci. Tím pádem se společností šíří dle mého bludy, která když se člověk zamyslí jsou hned jen z logiky věci hloupost. Ale daří se jim velmi dobře, tak jak by se dařilo Covidu, kdyby nebyly karantény a opatření které jsou.
Jen pár příkladů z mého okolí.
Většina lidí to u nás již prodělala, ta letošní tvrdá chřipka byl covid, vždyť nikdy jsem tak těžce nestonal. Toto vyvrátí až plošné testování na protilátky, které se chystá, ale kdyby to byl covid, tak proč nebylo na ventilacích tisíce lidí. Nevím kdy u nás chřipková epidemie vrcholila, ale v únoru v jednom týdnu u nás bylo cca 2000 nemocných na 100 000 obyvatel tzn. 200 0000 nakažených chřipkou. K dnešnímu dni je aktuálně prokázaných nemocných na covid 5037 a hospitalizováno 412 (zdroj MZCR). Takže pokud máte doma školáka tak máte pro něj domácí úkol, kolik lidí by muselo být hospitalizováno při 200 000 nakažených. Pro ty kdo je nemá tak je to 16358. Tolik jich určitě v nemocnicích nebylo.
U chřipkařů by jsem ještě chvíli zůstal, protože mnoho lidí Covid zveličuje že to je jen chřipka a že by se to mělo pustit do populace a tu promořit. Tak rozhodně to jako chřipka není. Srovnávat úmrtnost se dá z mnoha zdrojů. Ale jen názorně v zimě 2017/2018 podlehlo chřipce či spíš “pomohla” k smrti 261 lidem (zdroj). A to si jí prošly řádově víc lidí než na covid, před kterým jsme zůstali v karanténě všichni. Nemluvě že chřipka je 1. ledna na startovní čáře v plné polní, kdežto Covidu 1. ledna nikdo nevěděl. Nejspíš nejlíp svůj názor zda je to podobné chřipce pozměnili lidé z víc zasažených oblastí. Dobře to zmiňovala včera na Radiožurnálu šéfka referenční laboratoře z Milána. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.
Ale to vše jsou věci na které selským rozumem jde přijít a myslím si, že právě hledání pravdy, možná jen aktuální je věc kterou by jsme v dnešní době měli pilovat. Doporučuji přečíst si skvělou knihu Faktomluva. V které Vás naučí dívat se na fakta jinou optikou než nám je servíruje ten, který potřebuje něco sdělením získat.
Ale zpět k Covidu. Co mě trošku děsí je promořování a rozvolňování opatření. Je mi jasné, že to jinak udělat, než postupně vše znovu rozjet. Ale promořovat se mi nechce. Z několika aktuálně známých důvodů.
Proč se nechci nechat promořit Covidem
- nemusím to přežít to je dost vážný případ
- pokud bude rozvolněno vše, tak můžu přežít, ale mnou nakažený člověk může umřít. Schválně vemte si do ruky telefonní seznam ve svém mobilu a škrtejte si cca co desátý kontakt, bez nějakého předsudku. Tak by to mohlo vypadat v lepším případě. Pokud ani to nestačilo a chceš se promořovat, tak zvedni telefon a zavolej svým starším rodičům či prarodičům, že už chceš normálně žít a proto nejspíš oni budou obětováni. Ale ty se potřebuješ promořit, aby jsi v létě mohl k moři. A když by umřel někdo v mém okolí a já věděl že ho nakazil, tak by jsem s tím musel těžce žít do budoucna
- vůbec se neví zdali se dá imunita na covid získat a na jak dlouho. Již se mnohokrát stalo, že covid dostal člověk znovu, nebo se v něm někde schoval.
- vůbec se neví o trvalých následcích které to přinese vašemu tělu, když covid přinesete vir se množí trháním buněk v plících. Dokáží se zregenerovat. Taky je nalezen v mužských varlatech a způsobuje neplodnost. Já mám dvě děti, ale ještě jedno chci a chci aby můj ani ne roční syn měl taky děti. Nejnověji vědci zjistili, že covid způsobuje i sráženiny v krvi. Proto občas v cizině někdo skolabuje doma, nebo na ulici.
- argument že umírají jen lidé před smrti nejnověji vyvrátili britští vědci, kteří proklamují zkrácení života o 10 let. viz
“I bez COVID-19 by za pár dní zemřeli.”
— Vojtěch Gibiš (@VojtechGibis) April 23, 2020
Podle první studie aplikované na populaci Velké Británie zkrátil COVID-19 lidem, kteří zemřeli, život průměrně o více než 10 let.
Celá studie: https://t.co/rjfoy9CNVV pic.twitter.com/45F6x09sUJ - mohu umřít na to že naše zdravotnictví, ani ekonomika nebude v době vrcholu promořování stíhat a už přeci jen mi není 20 let.
- atd …
Jak to vidím jak, jak bojovat s covidem
Vše kolem viru sleduji skoro od začátku, můj první tweet o viru byl 26.1. to je dávno před příchodem viru k nám. Ne že by jsem četl odborné vědecké články, ale sledují pár zdrojů o kterých si myslím, že dostupný obsah dobře filtrují a jsou dosti apolitičtí. Na Twitteru to jsou již zmíněný novinář Vojťech Gibš dále Stanislav Mihulka a vědec Omar Šerý.
Který právě dnes tweetl toto
Doporučil bych organizovat výlety pro tyto osoby do epicenter, kde nákaza probíhá nekontrolovaně a kde umírají tisíce lidí, aby si uvědomily co nás mohlo čekat. Česká relativně silná, ale stále křehká bublina bezpečí před virem, může nekontrolovatelně prasknout. https://t.co/VFXDy7Uq9n
— O Šerý (@omarsery1) April 23, 2020
A s tím se plně stotožňuji. Osobně si myslím že jediná cesta je maximální testování a vytěsňování viru do marginality s tím že tu pořád s námi je. Tzn. mít dobře rozjeté testování a karanténu. Klidně by jsem natvrdo zavedl lidé v karanténě půjdou do prázdných hotelů a pensionů kde budou pod dohledem zda karanténu neporušují a bude o ně personálně postaráno. Tak to prý mají v Koreji. Pomohlo by to i těmto subjektům. Klidně i lázně atd… . A postupně věci rozvolňovat. Hranice nechat přes léto pro turisty zavřené, jen pacovně otevřít. A povolit rekreaci doma. Ale jen za přísných hygienických podmínek. Vždyť kdy se nám čechům poštěstí projít si v klidu mezi svými naše města jako je Praha, Český Krumlov či Karlové Vary. Dokáži si představit i rodinné swapy třeba s chalupami. Tzn. na týden někdo z Beskyd pujčí chatu za to že mu ji někdo půjčí na Šumavě. Před tím důkladně desinfikuje.
Jak to vše zachránit ekonomicky to moc nevím. Protože finálně stejně nebude záležet co si nasypeme do ekonomiky my, jako spíš jak to zvládnou státy do kterých auta a věci u nás exportujeme. V minulé krizi to taky stálo spíš na šrotovném v německu než kdyby se u nás podpořilo pár jedinců co by dostalo šrotovné. Hlavní pro nás bude držet se Německa i tentokrát. Ono taky může padnout EU. Tak doufejme že Babiše nenapadne se točit na východ.
Když už jsem našeho premiéra naťukl. Tak i když Babiše a jeho vládu nemusím (četl jsem knihy Boss Babiš atd…) Tak teď jsem rád že je ve vládě, představa že by tam byl nějaký politik, tak to dopadne špatně. Myslím si že už určitě osekával a ekonomicky napravoval x svých firem a určitě v tom bude rozhodnější, než nějaký politik co nikdy nepracoval v soukromém sektoru. Samozřejmě bude sbírat politické body, bude se i kolem něho objevovat různé škraloupy, ale teď je ten správný. Jen doufejme že neotočí kormidlo na východ. Zatím v tom byl dobrá kotva. Jen doufám že EU nebude chtít ekonomiku obnovit svým plánovaným green dealem. Teď bude třeba těžit z produktivity kapitálu do produktivity a ne špatně alokovaného kapitálu.
No a s virem budeme muset vydržet, než vědci vynaleznou vakcínu, nebo nějaké super testy něco jako teploměr. Pracuje na tom celý svět, tak snad to zvládneme.
Na konec malé poohlédnutí za výhledem mého ročníku co jsme prožili a co prožijeme. Nestěžuji si, mám se skvěle, nezažil jsem válku, práci i příjem z ní mám suprovní, k tomu příjem z živnosti. Mám skvělou ženu, děti, širší rodinu. Mám kde bydlet, jsem skoro bez půjčky (doplácím jen zbytek za auto) O práci nejspíš nepříjdu. Máme dobrý finanční polštář. Ale určitě ne všichni kdo jsou ročník 1980 toto mají protože:
Jak jsme byla revoluce tak nám bylo 9 let, tzn. po revoluci jsme se nemohli začít s podnikání a příležitostí jako malá kupónova privatizace, které se v té době běžely. Nestihli jsme ani kupónovou privatizaci. Ani často levný rozprodej bytového fondu či regulované nájemné. Do práce jsme nastupovali v době největší nezaměstnanosti u nás. V době možnosti pořídit si nemovitost byla dvojitá krize a pak strmý růst cen nemovitosti. Teď přišel covid a ten dluh který na záchranu stát vynaloží budeme coby nejproduktivnější aktuální generace splácet. Důchodu se coby chvost husákových dětí nedočkáme. Takže si dokáži představit že mnoho lidí v mém ročníku na konci svého života nebude spokojena, i když zažili nejůspěšnějsí období, ale coby zaměstnanci to řádně na daních zaplatí a finálně nic nedostanou.